Zatímco v jiných evropských zemích se s nedobrovolnými zákroky způsobujícími neplodnost v druhé polovině dvacátého století končilo, na československé ženy tato nepříjemná zkušenost teprve čekala. Přesné statistiky operací sice neexistují, odhaduje se ale, že nucenou sterilizací u nás od šedesátých let prošly tisíce Romek. Podle nového zákona mohou oběti od příštího roku žádat o odškodnění.
Zákroky, při nichž dlouhodobě docházelo k podvázání vaječníků bez informovaného souhlasu pacientek, se nejčastěji děly při porodu císařský řezem. Lékaři využili bezbrannosti žen a nechali je podepsat souhlas s provedením sterilizace s tím, že bez operace by rodičky mohly zemřít. Ženy ani jejich rodiny přitom o sterilizaci ani jejích důsledcích nebyly informovány. Některé oběti zažily také nátlak a pohrůžky, a to například odebráním dětí.
Systematické zneplodňování se v České republice uzákonilo roku 1966. „Veřejné orgány tehdy dostaly volnou ruku k systematickým sterilizacím romských žen a žen se zdravotním postižením bez jejich plného informovaného souhlasu. V roce 1979 byly schváleny finanční pobídky pro romské ženy, které je měly přimět k 'dobrovolné' sterilizaci,“ uvedla Leona Matušková z Divize vnějších vztahů Akademie věd České republiky.
Oběti nedobrovolných sterilizací v České republice se po letech domáhání dočkají alespoň částečné kompenzace způsobených problémů. Senát na konci července schválil zákon, podle něhož budou mít ženy od příštího roku nárok na jednorázovou částku 300 tisíc korun. Rozhodnutí se vztahuje na sterilizace provedené od roku 1966 do března 2012, tedy na dobu platnosti někdejšího zákona o zdraví lidu, jehož mezery umožňovaly zneužití sterilizací.
„Je to uzavření několik desetiletí trvající nespravedlnosti. Žádné peníze nemohou nahradit škody na zdraví a psychice, ale jde o zásadní gesto ze strany státu směrem k obětem,“ popsala odškodnění za nezákonně provedené sterilizace zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková. Většina zákroků se odehrála před rokem 1989, případy zneužití sterilizací se ale objevovaly až do roku 2012, a to nejen u romských žen.
Právě operace, jež byly takzvaně v zájmu většinové společnosti, se uskutečňovaly také ve Švédsku. Sterilizační zákony v zemi platily od roku 1933 do roku 1975, na rozdíl od Československa ale nešlo o cílené zneplodňování žádné rasové menšiny. Tamní lékaři sterilizovali asi 60 tisíc lidí, přičemž se jednalo o ženy, které byly podle úřadů slaboduché. Pravda o zákrocích vyšla na světlo světa až na konci dvacátého století.
Příběhy československých Romek, jimž byly bez plného souhlasu podvázány vaječníky, zachycuje zpráva Evropského centra pro práva Romů (ERRC), jež sídlí v Budapešti a zabývá se osvětou v oblasti lidských práv. Ve více než osmdesátistránkovém dokumentu s názvem Nucené a kruté: Sterilizace a její důsledky pro romské ženy v České republice (1966-2016) věnovaném případům nedobrovolných zákroků promlouvá dvaadvacet žen, jejichž osudy postihla stejná událost - lékaři všem oznámili, že už nikdy nebudou mít dítě.
Nucenou sterilizaci prožila ve svých pětadvaceti letech roku 1991 například Filoména z Ostravy. Během porodu jí zdravotnický personál oznámil, že je třeba provést další zákrok. „Jak říká, již cítila hlavu dítěte mezi nohama, a když ji vzali na operační sál, cítila se velmi zmateně a neměla tušení, co se s ní děje. V tu chvíli jí lékaři řekli, že jí jen provedou vyčištění dělohy po porodu,“ popisuje zpráva ERRC zachycující Filoménin osud. Po operaci se ale žena probudila s velkou jizvou na břiše a jejím nejbližším netrvalo dlouho, než pochopili, že se stala další sterilizovanou Romkou. Zjištění nakonec Filoména odnesla napadením od manžela, který ji za zákrok, ač nechtěný, potrestal.
Případy nedobrovolných sterilizací spojuje fakt, že lékaři zneužili stav pacientek, který jim neumožňoval dostatečně si uvědomit, v jaké situaci se ocitly. V důsledku provedení operací se musely ženy smířit nejen se svou neplodností, ale také se zdravotními a psychickými následky, které zákrok často doprovázely.
Zákon, který v úterý 3. srpna stvrdil podpisem prezident republiky, představuje malé vítězství pro ty, kteří se dlouhé roky dožadovali spravedlnosti u ombudsmanů. Známou bojovnicí za odškodnění nedobrovolně sterilizovaných romských žen v Československu se stala například Romka Elena Gorolová, jež byla sama v jednadvaceti letech po porodu druhého dítěte sterilizována.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
