Dva tahače dopravily do plzeňského pivovaru v noci na středu obří náduvník. Jde o nádobu na máčení ječmene s průměrem 5,7 metru a výškou přes čtyři metry. Kamiony přivezly 15 tun vážící nerezovou nádobu rozdělenou na poloviny. Do pláště nové máčírny ječmene obě části snese jeřáb a poté se svaří k sobě. Srdcem máčírny se stane celkem osm kónických nerezových náduvníků.

Říká se, že co Čech, to pivní znalec. Ve skutečnosti ale téměř tři čtvrtiny lidí nevědí, z čeho se vyrábí ležák, který nás proslavil po celém světě. Podle průzkumu pro Plzeňský Prazdroj lidé tápou také v délce výroby piva. Že celý proces od zasetí ječmene až po načepovaný půllitr trvá zhruba tři čtvrtě roku, správně uvedla jen necelá pětina respondentů. Přitom téměř 60 procent lidí tvrdí, že je zajímá, jak a z čeho se vaří pivo, které pijí.

I když se Češi považují za pivní odborníky, málokdo z nich by správně tipnul přesnou délku výroby piva. Překvapivě to není několik týdnů, ale zhruba tři čtvrtě roku. Plzeňský Prazdroj nyní představuje v přímém přenosu komplexní proces výroby piva od začátku jarních prací na polích s ječmenem a chmelem až k načepovanému půllitru.

Žně začaly v Plzeňském kraji, zhruba ve stejném termínu jako loni. Sklízí se zatím jenom ozimý ječmen, jehož jsou v silech dosud necelá čtyři procenta. V celé ČR je sklizena třetina této plodiny. V agrárních oblastech ČR už zemědělci začali sklízet také ozimou pšenici, jarní ječmen, žito, oves a triticale, tedy křížence pšenice a žita. Obilovin je zatím v celé zemi "pod střechou" 3,9 procenta. Sklizeň řepky ještě nezačala v žádném kraji.

Sucho ohrožuje pivo. Sezónní výkyvy počasí a dlouhotrvající sucha totiž způsobují problémy v produkci sladovnického ječmene potřebného k výrobě "tekutého zlata". Vědci z Mendelovy univerzity v Brně tak nyní hledají cesty, jak zajistit kvalitu této klíčové suroviny pro výrobu piva i v prostředí měnícího se klimatu.