Pochodem z Pačejova do Manětic na Klatovsku včera lidé opět podpořili protest proti záměru státu umístit do lokality Březový potok hlubinné úložiště jaderného odpadu. Obce jsou jednoznačně proti a podnikají všechny možné kroky, aby se postupu státu bránily, řekl starosta Horažďovic a mluvčí Platformy proti úložišti Michael Forman (nez.). Lokalita Březový potok patří mezi čtyři vytipované, které stát určil k dalšímu průzkumu pro vznik jaderného úložiště.

Zhruba stovka lidí na protest proti zvažované stavbě hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v oblasti Březový potok na Klatovsku zablokovala hlavní tah z Plzně na Horažďovice. Na návsi ve Velkém Boru hodinu přecházeli s transparenty a vlajkami silnici a následně diskutovali v kulturním domě. Protestními akcemi, které organizují už 23 let, požadují zapojení obcí do rozhodování o lokalitě, kterou má do roku 2030 vybrat vláda ze čtyř míst v ČR. Přítomni byli starostové všech dotčených obcí v lokalitě. Jejich obyvatelé úložiště, o němž se mluví už 30 let, dál odmítají.

Lidé z několika vesnic v Pošumaví budou 10. ledna protestovat proti zvažované stavbě hlubinného úložiště jaderného odpadu i proti průzkumným vrtům, které mají začít na jaře. Desetikilometrový pochod povede po pomyslném obvodu stavby v parku Horažďovická pahorkatina v okolí Březového potoka, kde by mohly být od roku 2050 trvale ukládány tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Pochody se konají 23 let, loni přišlo rekordních více než 500 lidí. Lokalita Březový potok patří mezi čtyři zvažovaná místa pro úložiště v ČR.

Přes 200 pěších a cyklistů včera na Klatovsku kolem Pačejova protestovalo proti vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu, které připravuje stát. Při následné tříhodinové diskusi shodně tvrdili, že všech deset dotčených obcí z lokality Březový potok v Pošumaví bude nadále proti plánované stavbě bojovat, a to až do roku 2030, kdy by mělo být místo vybráno ze čtyř vytipovaných lokalit v ČR. Shodli se, že nejlepší by bylo aktivitu státu zastavit a hledat alternativní řešení.

Ve Velkém Boru na Klatovsku se v sobotu sešli lidé na další protestní akci proti záměru vybudovat v oblasti Březový potok jaderné úložiště. Březový potok je jednou ze čtyř lokalit, které vláda pro svůj záměr prověřuje. Místní lidé jsou ale proti. V rámci akce Den proti úložišti proto blokovali průjezd obcí, když opakovaně s transparenty přecházeli silnici Plzeň - Horažďovice. Akce se ale obešla bez komplikací, zúčastnilo se jí asi 150 lidí.

Stejně jako na začátku června rozhodli experti, tak i dnes se shodla Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na zúžení vytypovaných lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu. Z původních devíti lokalit se bude vybírat ze čtyř finálních. Ve hře tak zůstává Březový potok na Klatovsku, Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku a Hrádek na Jihlavsku.  

Necelých 500 lidí s vlajkami a transparenty dnes na návsi ve Velkém Boru na Klatovsku protestovalo proti tomu, že jejich oblast Březový potok zůstala jednou ze čtyř lokalit pro možnou stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu. Účastníci, hlavně obyvatelé šesti dotčených obcí a města Horažďovice, budou v protestech pokračovat. Po ministrovi průmyslu Karlu Havlíčkovi (ANO) požadují hlavně jím údajně slíbený speciální zákon o zapojení obcí do schvalovacího procesu.

Městský soud v Praze rozhodl, že geologický průzkum místa pro možnou stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu v lokalitě Březový potok na Horažďovicku byl neoprávněný, řekl dnes starosta Chanovic Petr Klásek (Hasiči). Klásek je jedním z hlavních organizátorů 17 let trvajících protestů. Šest obcí a město Horažďovice zažalovaly koncem října 2015 stát, tedy ministerstvo životního prostředí (MŽP), kvůli tomu, že povolilo Správě úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) průzkum lokality, který začal hned v roce 2016.

České firmy, které s klíčovým podílem Škody JS Plzeň postavily obě jaderné elektrárny v ČR, dlouhodobě zvládají vlastními silami jejich modernizaci a servis. Od doby, kdy se zdroje v Temelíně a v Dukovanech rozběhly, představují české dodávky, kromě jaderného paliva, rozhodující podíl na uskutečněných zakázkách. Novinářům to řekl Petr Kryl, ředitel divize inženýringu a systémů kontroly a řízení Škody JS. Firma vyrobila reaktory pro Temelín i Dukovany a byla dodavatelem celého primárního okruhu včetně designu, montáže a uvedení do provozu.

Plzeňská ŠKODA JS, dříve Jaderné strojírenství, výrazně přispěla ke zvýšení výkonu obou českých jaderných elektráren. Jaderný zdroj v Dukovanech posílil z původních 4 x 440 megawattů na 4 x 510 MW a Temelín z 2 x 1000 MW na 2 x 1082 MW. Zvýšení výkonu vyžadovalo provést řadu modernizačních opatření včetně změn systému ochrany a řízení elektrárny, řekl Petr Kryl, ředitel divize Inženýring a systémy kontroly a řízení Škody JS. Firma byla při stavbách obou elektráren dodavatelem primárního okruhu všech bloků. Podnik dlouhodobě zajišťuje jejich modernizaci a servis.