Bohdan Zronek začal pracovat v temelínské elektrárně v roce 1994, kdy se podílel na přípravě jejího spuštění. Dnes už bývalý ředitel jihočeské jaderné elektrárny a aktuálně člen představenstva ČEZu a ředitel divize jaderná energetika se po čtyřech letech členství ve Světové jaderné asociaci posunul do pozice předsedy. Co je jeho pracovní náplní, jaký mají Češi pohled na jádro a jak ovlivnila tento obor válka na Ukrajině? Nejen o tom se rozpovídal v rozhovoru pro Drbnu.

Jako velmi úspěšnou hodnotí zástupci plzeňské společnosti Škoda JS svoji účast na světové výstavě World Nuclear Exhibition (WNE), které se v Paříži zúčastnilo přes 600 firem z více než 80 zemí. Výstava potvrdila, že obor je ve světě i v Evropě na vzestupu. ŠKODA JS vedla na výstavě desítky jednání se stávajícími i potenciálními partnery z řady zemí.

Platforma proti hlubinnému úložišti sdružující 51 měst, obcí a spolků, vítá informaci, že zodpovědné vládní úřady uznaly jejich argument. Přestaly totiž odmítat variantu dlouhodobého skladování vyhořelého jaderného paliva jako alternativu k rychlé přípravě a výstavbě konečného hlubinného úložiště. 

Práce související s odstávkami obou českých jaderných elektráren zajišťuje i v době koronavirové pandemie tým společnosti Škoda JS. Vedle toho se pracuje i na slovenských jaderných elektrárnách i u dalších zahraničních partnerů.

České firmy, které s klíčovým podílem Škody JS Plzeň postavily obě jaderné elektrárny v ČR, dlouhodobě zvládají vlastními silami jejich modernizaci a servis. Od doby, kdy se zdroje v Temelíně a v Dukovanech rozběhly, představují české dodávky, kromě jaderného paliva, rozhodující podíl na uskutečněných zakázkách. Novinářům to řekl Petr Kryl, ředitel divize inženýringu a systémů kontroly a řízení Škody JS. Firma vyrobila reaktory pro Temelín i Dukovany a byla dodavatelem celého primárního okruhu včetně designu, montáže a uvedení do provozu.