Nemocnice Plzeňského kraje (NPK), kam patří zařízení s akutními lůžky v Domažlicích, Klatovech, Rokycanech a Stodu, zvládly podle vedení skupiny dva roky trvající pandemii koronaviru hlavně díky skvělému personálu. Během ní zvýšily počty zdravotníků - lékařů, sester i nelékařských pracovníků. Aktuálně má skupina v nemocnicích v přepočtených úvazcích 881 sester, před pandemií jich bylo 845. U nelékařského zdravotnického personálu je nárůst ještě markantnější, za dva roky vzrostl ze 342 pracovníků na 426.

Nově začíná plzeňská fakultní nemocnice poskytovat konziliární činnost multidisciplinárního týmu v rámci paliativní neboli podpůrné péče. Cílem je zlepšit kvalitu života pacientů se závažným onemocněním a jejich rodin, a to s úctou a respektem k jejich přáním a hodnotám.

Situaci na Ukrajině napjatě sledují také nemocnice Plzeňského kraje, které mají ve svých řadách několik zahraničních zaměstnanců. Někteří z nich se rozhodli vrátit domů, další nad tím uvažují. Naopak ti, kteří čekají na své příbuzné se také dočkají pomoci. Zdravotnická zařízení už připravují seznamy vhodných pracovních míst a mají také kapacity, aby příchozím poskytli ambulantní i lůžkovou péči

Šíření poplašné zprávy i obviňování lékařů a zdravotníků, že nechávají umírat pacienty s koronavirem. Toho všeho se měl podle obžaloby dopustit třiašedesátiletý Pavel H. Své počínání při loňské jarní návštěvě Fakultní nemocnice v Plzni celou dobu natáčel. Na videu zachytil svou vážně nemocnou matku i další pacienty. Lékaře také poučoval, jak mají nemocné léčit, a to přípravky ivermektin a isoprinosin. Léky tam také sám přinesl.

Prostředí, které příliš nepřipomíná nemocnici, všudypřítomná zelená barva a příjemný výhled do okolí. To všechno nabízí nový pavilon psychiatrie v Plzni na Lochotíně, jenž odpovídá koncepci reformy psychiatrické péče. Kromě lůžkové části je zde kladen velký důraz na denní stacionář, kde se klienti potkají například s terapií uměním nebo keramickou dílnou. První pacienty z celých jihozápadních Čech začnou lékaři přijímat v nejbližších dnech.

Odborníci z Oddělení imunochemické diagnostiky (OID) Fakultní nemocnice Plzeň zkoumají protilátky proti koronaviru už od roku 2020, kdy se nákaza začala masivně šířit po celém světě. Od té doby provedli laboranti přes osm tisíc vyšetření a jejich výzkumy se staly unikátní nejen v českém, ale i světovém měřítku. Jejich závěry dokládají, že po očkování mají lidé mnohem více protilátek než po prodělání onemocnění.

Plzeňská fakultní nemocnice investovala do programu komplexní ochrany informačního systému 351 milionů korun. Jde o největší projekt v republice ve veřejném sektoru, který si klade za cíl kybernetickou bezpečnost. Z celkové částky činila dotace EU 143 milionů korun.

Velkou rekonstrukcí projde v letošním roce Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Plzeň, jehož hlavní budova se nachází mimo borský areál v ulici 17. listopadu. Akce bude poměrně náročná, neboť oddělení musí nepřetržitě pracovat a udržovat zásoby v krevních skladech. Zavřít se může maximálně na dva dny, oprava proto proběhne za provozu.

Sedm tisíc kilometrů cestovali vojáci Armády ČR s dárky z Plzně až do sirotčince ve městě Bamako v africkém Mali. Vlastnoručně malovaná trička vyrobili nejmenší pacienti Psychiatrické a Dětské kliniky Fakultní nemocnice Plzeň. S nápadem přišla Běla Jensen, prezidentka humanitární organizace Hnutí Na vlastních nohou – Stonožka.

Čtyři stovky kamer dohlížejí nad bezpečností obrovského množství návštěvníků obou areálů plzeňské fakultní nemocnice. Více jak polovina kamer „Velkého bratra“ je vybavena analytickým softwarem s inteligentními funkcemi. V rámci zvyšování bezpečnosti investovala nemocnice do nového kamerového systému zhruba 58 milionů korun. Bezpečnostní velín je řízen Oddělením bezpečnosti FN Plzeň. V nonstop režimu zajišťuje trvalý monitoring.