Nákup bez účtenky nebo na černém trhu, práce na černo, nepřiznání celého příjmu nebo třeba výplata mzdy „na ruku“. To jsou podle Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) nejčastější tuzemské aktivity v zóně šedé ekonomiky. Podle ekonomů se ji ale daří potlačovat například díky častější akceptaci platebních karet.

Možná Vám neuniklo, že za volební uskupení Plzeň v srdci, kandiduje nadšenec do vojenské historie, veteránista a hlavně bývalý dlouholetý starosta Plzně 4, Michal Chalupný. Tentokrát nás nebude zajímat jeho historická motorka, ale proč a za koho kandiduje. Především, co od něj a jeho kolegů můžeme očekávat?

Do jaké míry může za aktuální vysoké ceny válečný konflikt na Ukrajině, existuje skutečně „Babišova drahota“ a co může každý udělat pro to, aby v zimě alespoň částečně ušetřil za energie? Nejen o tom se rozpovídal v prvním díle seriálu Bez servítků hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.

Město Plzeň a jeho organizace včetně škol, které mají zafixované ceny energií do konce roku, odhaduje podle svých analýz, že se mu cena elektřiny příští rok zvýší zhruba trojnásobně. Připravuje finanční rezervy pro nové vedení radnice, které vzejde ze zářijových voleb. V rozpočtech na další roky má vždy blokovaných 50 milionů korun na zdražení energií a 12. září bude zastupitelstvo schvalovat dalších 235 milionů korun z přebytku hospodaření za letošní první pololetí.

Už téměř 31 200 uprchlíků z Ukrajiny po bývá v Plzeňském kraji, třetina z nich pracuje. Nejvíce jich je zaměstnáno na Tachovsku, téměř 3400. Následuje okres Plzeň-město, kde je nyní registrováno přes 15 300 uprchlíků a práci jich má přes 3100. Mateřské, základní i střední školy v regionu mají ještě dostatek volných míst pro přijímání ukrajinských dětí.

V Česku se průměrně spotřebuje podle odhadů zhruba 50 milionů jednorázových plastů využívaných jako obaly pro rychlé občerstvení a 340 milionů kelímků na kávu. Spotřeba plastových zátek, víček a dalších uzávěrů se pohybuje okolo 25 milionů kilogramů za rok. Vyplývá to z údajů společnosti EKO-KOM, který vychází z důvodové zprávy zákona, jenž do dvou let zakáže výrobu a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček v souladu s předpisy Evropské unie. Tento týden ho podepsal prezident Miloš Zeman.

Řada firem nabízí volná místa, uchazeči se však příliš nehrnou. Koronavirovou pandemii vystřídaly válka na Ukrajině, energetická krize a vysoká inflace.

Když Martin Vajčner stříká vinohrad, je to postřikem ze síry, která je povolena i při biohospodaření. Přidává do ní kopřivu, přesličku, tymián nebo šalvěj. Nově ještě experimentuje s kypřicím práškem, protože ten zabírá na ve vinicích rozšířenou houbovou chorobu zvanou padlí.

Sedm jablek anebo šest rajčat z deseti se v Česku pěstuje v režimu takzvané integrované produkce. Je to jakýsi přechod mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím, přičemž dosud v tomto režimu neplatila jasná pravidla. Od příštího roku budou muset zemědělci, kteří v programu budou chtít dostávat více peněz, používat méně pesticidů.

Penny se rozhodlo ukázat, jak by vypadaly naše prodejny potravin bez včel. Proto na jeden den odstranilo ze své prodejny v Praze Uhříněvsi všechny produkty, které by nebylo možné vyrobit a které by si lidé nemohli koupit, kdyby na světě nebyly včely. Na zákazníky tak čekal obchod, v němž chybělo na šedesát procent nabízených produktů.