Nový český autorský podcast Na zdraví nabízí komplexní pohled na české zdravotnictví očima lékařů, ekonomů, vědců, zdravotních sester i pacientů. Tématy, která hýbou naším zdravotnictvím posluchače provede Jan Klusáček.

Rozporuplné pocity vyvolává u provozovatelů lázni v tuzemsku podpůrný projekt vlády. Příspěvek státu na pobyt v lázních mnohým pomohl, některým ale přinesl i komplikace. Řada lázeňských provozů musela už po pár dnech odmítat zájemce z důvodu vyčerpané kapacity.

Zkuste si tipnout, jaké procento odpadu vyprodukovaného v tuzemsku končí na skládkách bez dalšího využití. Deset, dvacet nebo dokonce třicet procent? Málokdo by hádal, že je to téměř padesát procent. Zbylých pětatřicet procent najde využití díky recyklaci (mnohdy mimo území EU) a jen sedmnáct procent je opětovně energeticky využito například na vytápění nebo výrobu elektřiny. Směrnice EU přitom už za pár let budou požadovat radikální změnu tohoto poměru. Bez dalších zařízení pro energetické využití odpadu, kterým se zkráceně říká ZEVO, to ale nepůjde.

Zdravotnictví je dlouhodobě jedním z největších problémů Plzeňského kraje, a to i přes stamiliony korun, které do něj hejtmanství každý rok dává. Přes 200 milionů korun kraj posílá svým šesti nemocnicím, jimž formou služby obecného hospodářského zájmu (SOHZ) kompenzuje nedostatečné úhrady pojišťoven, přes 300 milionů přidává na provoz Zdravotnické záchranné služby. Další desítky milionů korun jdou na investice. Kraj netrápí jen nedostatečné platby zdravotních pojišťoven, ale také vážný nedostatek zdravotnického personálu, kvůli němuž musel být dočasně omezován provoz v některých nemocnicích.

Ministerstvo zdravotnictví přesunulo Srbsko a Černou Horu mezi státy s vysokým rizikem nákazy koronavirem. Češi musí od pondělí 13. července po návratu z obou zemí absolvovat test na covid-19, nebo nastoupit do dvoutýdenní karantény. Důvodem je zhoršená epidemiologická situace v těchto státech. Vyplývá to z informací ministerstva zdravotnictví a zahraničí. Zástupci cestovních kanceláří toto opatření označili za překvapivé a zbrklé.

Sněmovna by měla příští týden rozhodnout o zákazu klecových chovů slepic v Česku. Pokud jej schválí, mohl by platit za pět let, pravděpodobněji ale až od roku 2033. Zastánci zákazu argumentují tím, že nosnice v klecích mají nevyhovující podmínky. Odpůrci zase poukazují na to, že by tento krok poškodil české chovatele vůči ostatním v EU a umožnil by dovoz levných vajec zejména z Polska a Pobaltí.

Na hraničním přechodu Höll - Lísková na Domažlicku si ve středu regionální politici připomněli 30 let od zavedení bezvízového styku s Německem. Na zrušení vízové povinnosti se v roce 1990 dohodly vlády České a Slovenské Federativní Republiky a Německa a vstoupila v platnost právě 1. července.

Letos na podzim by mohlo být v Česku proti chřipce očkováno zhruba devět procent lidí. Od výrobců má ČR přislíbeno jen asi 900 tisíc dávek. Evropská unie doporučuje, aby míra očkování proti chřipce v populaci dosáhla 75 procent. V České republice podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) na chřipku ročně umírá asi 1500 lidí.

Novým majitelem zkrachovalých plzeňských hutí a kováren Pilsen Steel a společnosti Pilsen Estates je od 1. července společnost s ručením omezeným Max Aicher Pilsen z německého holdingu Max Aicher. Novinářům to dnes oznámil insolvenční správce Jaroslav Brož. Německá firma, která patří k největším nezávislým ocelářským podnikům v Evropě, už zaplatila za Pilsen Steel a Pilsen Estate celou kupní cenu. Její výši ani budoucí záměry nového majitele Brož nechtěl komentovat. Neuvedl ani, nakolik kupní cena pokryje pohledávky věřitelů.

Jako kapesní průvodce po kraji plném šikovných farmářů, pekařů, uzenářů a dalším producentům, díky kterým vznikají kvalitní lokální potraviny může sloužit publikace, jež je součástí projektu Skvělé jídlo z Plzeňského kraje. Cílem je představit konkrétní drobné výrobce a dodavatele a přivést až k nim turisty a zájemce o jejich produkty.