Češi patří mezi evropskou špičku v třídění. V současnosti rozděluje odpad do barvených kontejnerů nebo popelnic 73 procent obyvatel. I přesto je s tříděním odpadu spojeno několik polopravd a nepřesností, kvůli kterým končí v kontejnerech odpad, který tam nemá co dělat. Jaké chyby dělají Češi v třídění nejčastěji?

Češi stále zůstávají premianty v třídění odpadu. Ukazují to čísla za loňský rok. Meziročně dosáhli dalšího zlepšení v množství vytříděného odpadu, a to již poněkolikáté v řadě. V roce 2019 vytřídil každý z nás v průměru 51,3 kilogramu papíru, plastů, skla a nápojových kartonů. To je meziroční nárůst o více než dva kilogramy.

Jaký je rozdíl mezi tříděním a recyklováním? A co znamenají například pojmy re-use, upcyklace, downcyklace, LCA a další. S odpady se pojí řada termínů, ve který nemá mnoho lidí jasno. Pojďme si společně ujasnit ty nejpoužívanější.

Bez plastových lahví, které známe pod pojmem PET lahve, si dnešní život jen těžko dokážeme představit. Měkké čiré či zabarvené obaly na nápoje používáme už rovných osmdesát let. Pomyslnou cestu PET lahve, která končí recyklací, zmapovala Drbna v dnešním textu.

Městská odpadová firma Čistá Plzeň rozmístila ve městě prvních osm šedých kontejnerů na kovy. Jsou určeny hlavně na hliníkové i železné plechovky od nápojů a potravin, víčka a zátky, alobal a drobnosti z domácností jako kancelářské svorky, ramínka a staré klíče. Kontejnery zapůjčila zdarma obalová firma EKO-KOM. Jejich počet se po vyhodnocení výrazně zvýší. Novinářům to dnes řekl Otakar Horák, ředitel Čisté Plzně, která zajišťuje pro město svoz odpadů. Firma předložila radnici projekt, který počítá v Plzni s 50 až 60 místy s nádobami na všechny druhy tříděného odpadu včetně drobných elektrospotřebičů a textilu.