Už ve čtyři ráno vyrážejí do terénu a ze země i ze vzduchu hledají ukrytá srnčata, aby je odnesli do bezpečí, než vypukne senoseč. Jen za květen zachránil spolek na Plzeňsku neuvěřitelných 455 srnčat. I přes velké nasazení se nedaří pokrýt všechny lokality, někteří zemědělci je volají na poslední chvíli a někdy zažívají i chvíle bezmoci. Například když v trávě najdou mrtvé srnče, které dle nich prokazatelně zakousl pes. Apelují proto na pejskaře, aby v době takzvaného kladení mláďat měli svá zvířata na vodítku.

Napříč Českem už naplno běží senoseče a s nimi i hektické období pro stovky dobrovolníků po celé republice. Například spolek na Plzeňsku za necelý týden zachránil stovku malých srnčat před jistou smrtí. Potřeboval by ale pomoc, sám totiž nezvládá pokrýt všechny lokality.

Spolku Stop sečení srnčat Plzeňsko se loni podařilo zachránit 661 srnčat před sekačkou při senoseči. V terénu strávili rekordních 60 dní, navštívili 230 lokalit a s drony prolétali více než 6570 hektarů ploch. Do terénu vyrazí opět v květnu a už teď hledají dobrovolníky. Jejich snahy podporuje i Plzeňský kraj, který jim letos poskytne stotisícovou dotaci.

V pátek ráno vyrazila pětaosmdesátiletá žena se svojí sestrou u Stráže na Tachovsku na houby. V lese se však rozdělily a pohřešovaná žena o sobě poté už nepodala žádnou zprávu, neměla u sebe ani mobilní telefon.

Zpestření a radost z lidského kontaktu během hospitalizace v nemocnici. To je cílem dobrovolnických aktivit, které se teď v plzeňské fakultní nemocnici rozšířily o Dobrokavárnu a a Dobroknihovnu. Zájem je v nemocnici také o rodinné dobrovolnictví nebo pomoc pacientům na Neurologické klinice.

Ročně zahynou desítky tisíc čerstvě narozených srnčat při senosečích. Před hlukem neutíkají a jen se instinktivně víc přikrčí k zemi. Pomoci se jim snaží například spolek Stop sečení srnčat Plzeňsko. Jde o skupinu dobrovolníků, kteří v časných ranních hodinách prochází louky a hledají ukrytá mláďata. Loni se jim takto podařilo zachránit 420 srnčat, 14 dančat, kolouchy, zajíce i ježky. Potřebují ale posily. Také aktuálně běží sbírka na pořízení nového dronu. Právě z výšky a s pomocí termokamery dokážou srnčata s jistotou najít.

Stodská nemocnice hledá zájemce, kteří by pomohli rozptýlit pacienty. Jednou z dobrovolnic je i Helena Maxová. Pomáhá především starším a dlouhodobým pacientům, aby si během hospitalizace udrželi dobrou náladu. Nemocnice by ale potřebovala ještě dva až tři takové lidi.

Dagmar s manželem bydlí společně s dcerou, která je upoutána na invalidní vozík. Kvůli tomu upravili celý byt a pořídili speciální vybavení. Velká voda ale vše zničila. Hned vedle žije také Tomáš, který se sám stará o dceru Leontýnku. Povodně jí odnesly hračky a zničily dětský pokoj i zbytek domu. Pomoci se jim snaží dobrovolníci z Farmaparku u Toma ze severního Plzeňska. Dělí je sice více než 400 kilometrů, přesto neváhali uspořádat materiální i finanční sbírku. Pomáhají ale i na místě s odklízením škod.

Až 60 tisíc čerstvě narozených srnčat každoročně zahyne při senosečích. Když slyší hluk, tak neutíkají a instinktivně se přikrčí k zemi. Před blížící se sekačkou tak nemají šanci uniknout. Zemědělcům i myslivcům ale v posledních letech velmi pomáhají dobrovolníci, a to i v rámci Plzeňského kraje. Obrovsky užitečné jsou především drony s termokamerou, díky kterým se mláďata daří spolehlivě najít. Spolky jich ovšem nemají mnoho, stejně jako lidí.

Celkem 370 pestrobarevných dek upletly a uháčkovaly za uplynulý rok dobrovolnice na Plzeňsku v charitativním projektu DEKApro Hospic svatého Lazara. Přesně před rokem převzali dobrovolníci z Města Touškova na severním Plzeňsku symbolicky projekt z Písku, kde háčkovanými dekami pokryli tamní most. Cílem akce na Plzeňsku je pokrýt dekami tři čtvrtě kilometru dlouhou cyklostezku mezi Městem Touškovem a sousedními Kozolupy a pak deky prodat nebo vydražit ve prospěch mobilního hospicu sv. Lazara v Plzni.