Zatím se nepodařilo zadržet jednoho z dvojice bezdomovců nakažených koronavirem, kteří v pátek uprchli ze střeženého karanténního místa pro osoby bez domova. To město zřídilo v budově bývalé konzervatoře v plzeňské městské části Doubravka. Ve středu tam bylo umístěno prvních sedm bezdomovců s covidem. Město nechalo po útěku zařízení uzavřít a nemocní putovali zpět do Domova sv. Františka.  

Student třetího ročníku blíže neurčené střední zdravotnické školy z Plzeňska popisoval v anonymní stížnosti podle jeho vyjádření alarmující průběh nařízených povinných praxí v nemocnici v době aktuální koronavirové pandemie. Ačkoli byla stížnost anonymní, v součinnosti s vedením Plzeňského kraje ji začal řešit jeho Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost.

Dvojici bezdomovců s pozitivním testem na covid se dnes podařilo uprchnout z karanténního centra pro osoby bez domova, které město Plzeň zřídilo v objektu bývalé konzervatoře v městské části Doubravka. Ve středu tam město pod dohledem policie umístilo prvních sedm bezdomovců s covidem. Proti zřízení centra ve Školní ulici s kapacitou 16 osob protestovali už loni obyvatelé Doubravky i vedení obvodu. Jeden z mužů se už sám vrátil.

Děti zdravotníků, záchranářů a hasičů mohou nadále navštěvovat školní zařízení. V Plzni se jedná o 31. základní školu. Ve třídách tráví děti hodně času, proto zřizovatel přistoupil k aplikaci speciálního nanotechnologického nátěru na stěny a strop. Technologie má schopnost likvidovat nejen viry, bakterie, alergeny a plísně, ale také veškeré výpary těkavých látek z dezinfekcí a úklidových prostředků.

Sedm lidí bez domova s pozitivním testem na covid putovalo vůbec poprvé do karanténního místa pro bezdomovce, které vzniklo v objektu bývalé konzervatoře v Plzni na Doubravce. Nakažené koronavirem přivezli strážníci oblečení v ochranných oblecích. V karanténě tam pacienti budou 14 dní. Dohled v uzamčeném areálu i okolí zajistí státní a nepřetržitě pak městská policie. Na chodu zařízení se podílejí neziskové organizace.

Pandemie nemoci covid-19 bude mít dlouhodobé následky na duševní zdraví lidí, problémy se mohou projevovat ještě dlouho po odeznění pandemie. Psychické obtíže už nyní pociťují i zdravotníci, lidé ve středním věku, z nízkopříjmových skupin či děti a dospívající. Řekli to účastníci konference o vlivu pandemie covidu-19 na duševní zdraví, kterou pořádal Zdravotnický deník.

Proti tvrzení, že podávání ivermektinu pacientům představuje experimentální léčbu nepodloženou žádnými důkazy z klinických studií se ohrazují brněnští lékaři z Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA). Zároveň varují před neuváženým používáním léku, zvláště je-li určen primárně k veterinárním účelům.

První dětskou obětí covidu-19 v Česku se stala teprve osmiletá dívenka ze severního Plzeňska. Podle dostupných statistik ministerstva zdravotnictví měla zemřít letos 22. února. Tuto informaci jako první přinesla CNN Prima News.

Američtí novináři ze stanice CCN pátrali po tom, jak je možné, že v České republice, která je relativně bohatou zemí se silným zdravotnictvím a demokraticky zvolenou vládou, rostou do závratných výšin počty mrtvých a nemocných s covid-19. Stejnou odpověď dnes hledala i Terezie Tománková ve svém pořadu Partie na Primě, kde byl jejím hostem premiér Andrej Babiš. Ten pod palbou otázek působil jako pes zahnaný do kouta, štěkal, kňučel, ale nekousal. Protože o zuby už dávno přišel.

Intenzivní kontroly dodržování protiepidemických opatření chystá pro příští dny městská i státní policie v Plzni a okolí. Důvodem je kritické zhoršení epidemické situace v regionu. Roste počet vážných případů nejen ve Fakultní nemocnici Plzeň, kde stouplo množství hospitalizovaných pacientů s covidem-19 za poslední tři týdny o více než 50 procent, ale i v dalších zdravotnických zařízeních. Téměř 80 procent lidí, kteří nově onemocní, se nakazí rychle se šířící britskou mutací koronaviru.