Každý výjezd hasičů je boj o čas a nezáleží na tom, jestli jde o požár, nehodu nebo únik plynu. Velký problém ovšem nastává na sídlištích, kde musí hasičské cisterny popojíždět po metrech a kličkovat mezi překážejícími osobáky. Přitom stačí pouhé tři metry, aby mohla požární technika bezpečně projet. Problémy nevnímají ale jen hasiči, ale také například popeláři. Zástupci města proto žádají Plzeňany o ohleduplnost při parkování svých automobilů.

Dvě desítky nejkritičtějších míst po celé Plzni, kde se hromadí nejvíce odpadků kolem kontejnerů a odpadkových košů, vytipovala městská společnost Čistá Plzeň. Do těchto lokalit nově budou pracovníci Čisté Plzně pravidelně vyrážet s doúklidovým vozem a místa čistit.

Co patří do hnědých popelnic? Odpověď na tuto otázku se učí už děti na základní škole, a přesto se stačí do nádob podívat a je jasné, že mnoho Plzeňanů nedávalo v hodinách pozor. Bioodpad je přitom velmi hodnotná surovina, ale na rozdíl od plastu a papíru je nemožné ji po svozu roztřídit. Zatímco sběrné dvory a velkoobjemové kontejnery plní kvalitně vytříděný materiál, který kompostárny s vděkem přijmou, problém představuje veřejný nádobový sběr. Právě obsah těchto popelnic končí zbytečně na skládkách.

Takzvaný systém Door-to-Door spustila radnice začátkem letošního ledna a nabízí žadatelům vlastní nádoby na tříděný odpad, které v den svozu jednoduše postaví před dům. Cílem je zmírnit nepořádek, který se v ulicích kolem popelnic tvoří. Zatím jde o lokalitu ohraničenou ulicemi Tylova, Korandova, Hálkova a Klatovská třída. Město však zvažuje, že systém rozšíří i do dalších problémových lokalit.

Klíčové služby v Plzni zatím nijak zásadně nepostihl prudký nárůst koronavirové varianty omikron. Do takzvané kritické infrastruktury se řadí vodárna, teplárna, dopravní podniky nebo odpadová firma. Všechny společnosti uvádějí, že se nemocnost zaměstnanců drží pod deseti procenty. Navíc zavedly firmy režim, aby i v případě vypuknutí nákazy nepocítili Plzeňané omezení těchto služeb. Zaznělo to na jednání městského covid týmu, který svolal primátor Pavel Šindelář (ODS).

Na několika problematických místech v širším centru Plzně chystá začátkem příštího roku městská společnost Čistá Plzeň zrušit nádoby na tříděný odpad. Jde o místa, kde se opakovaně a dlouhodobě objevují hromady nejrůznějšího odpadu a vznikají tak přímo v ulicích černé skládky. Nelze vyloučit, že se podobná praxe později rozšíří i do dalších oblastí Plzně. Co si tomto postupu myslí zastupitelé Plzně? Neodradí to běžné občany, aby dál třídili odpad? To se dočtete v naší Politické koridě.

Soukromé firmy letos často zneužívaly možnost bezplatného odložení stavebního odpadu do plzeňských sběrných dvorů. Ale s tím je od 1. ledna 2022 konec. Zastupitelé města schválili novelu vyhlášky, na základě které zaplatí fyzická osoba 1,50 Kč za jeden odložený kilogram stavební suti. Pro poplatek hlasovalo 26 zastupitelů města. Někteří zastupitelé se ale obávají toho, že se po tomto kroku ve městě začnou objevovat ve větší míře černé skládky.

Čistá Plzeň se aktuálně potýká s onemocněním svých zaměstnanců, zejména řidičů. Společnost, která ve městě zajišťuje svoz komunálního odpadu, proto prodlouží termíny odvozu vybraných druhů odpadů.

Všech pět sběrných dvorů patřících městu otevře dnes Plzeň. Budou fungovat v běžné provozní době. Obsluha bude pouštět do areálu nejvíce dvě osobní auta, aby byly na malých pozemcích sběrných dvorů zajištěné nejméně dvoumetrové rozestupy mezi klienty. Zákazníci musí mít roušky a ochranné rukavice, jinak je může obsluha dvorů vykázat.

S nasazenými rouškami vyrážejí do služby také popeláři městské společnosti Čistá Plzeň. Rozsah fungování svozové firmy nebyl omezen. Vyvážení odpadových nádob v Plzni je zajištěno v nezměněné podobě. Potvrdil to technický náměstek primátora Plzně Pavel Šindelář (ODS).