Americkou vlajku strhl z pomníku Díky, Ameriko! v centru Plzně zatím neznámý vandal. Jeho jednání zachytil městský kamerový systém. Zatímco vlajka zůstala ležet na zemi, muž od pomníku odcházel se vztyčenou pravicí. Památník na Americké třídě je jedním z nejstřeženějších míst v Plzni. Přesně před týdnem se zde uskutečnila hlavní vzpomínková akce u příležitosti osvobození Plzně americkou armádou.

Američtí vojáci 16. obrněné divize dorazili do centra Plzně 6. května 1945 ráno v 8.15 hodin. I když byl v tu dobu ve městě klid, zdaleka ještě nebylo dobojováno. Německá armáda se nehodlala jen tak lehce vzdát. Plzeň zažila po příjezdu Američanů v ulicích poměrně dlouhé pouliční boje, umírali povstalci i okupanti. Američtí vojáci čistili město i od fanatických střelců, kteří pálili po lidech z oken. Němci podepsali kapitulaci až ve 14.15 hodin.

Možná ještě dnes leží někomu ve sklepě nebo na půdě artefakt připomínající osvobození západních Čech americkou armádou. Jedním z nich je i vlajka s podpisy vojáků 16. obrněné divize, která jako první 6. května 1945 vjela do Plzně. Vlaječku získal od své známé čtyřiadvacetiletý sběratel, který chce teď podpisy detailněji prozkoumat.

Ničivý nálet amerických bombardérů zdemoloval přesně před 80 lety rozsáhlý areál plzeňské Škody. Zbrojovka stále produkovala munici a zbraně pro německou armádu. Nálet byl unikátní v tom, že byl předem ohlášen v rádiu, aby se zabránilo civilním obětem. Tato informace šokovala letce, kteří se to dozvěděli během letu. Bylo jim jasné, že se na ně připraví protiletadlová obrana. Při náletu zahynulo v továrně šest osob. O život přišlo kolem 60 civilistů v přilehlé dělnické čtvrti. Během mise ale zahynuly i desítky amerických letců.

Vojáci americké armády, kteří se v květnu 1945 podíleli na osvobození západních a části jižních Čech, opustili Československo ještě před koncem pětačtyřicátého roku. Těsně před jejich odchodem už komunisté Američany diskreditovali nechutnou, lživou a pomlouvačnou kampaní. Jejím cílem bylo zakrýt řádění ruských vojáků. Ti se u nás mnohdy chovali jako na dobytém území. Málo se dnes mluví o rozsáhlé materiální pomoci, kterou Američané naší zemi poskytli. Američtí osvoboditelé se na závěr pobytu rozloučili s Plzní vojenskou přehlídkou.

Jedním z nejpamátnějších dnů v dějinách Plzně byl 15. červen 1945. Město poprvé od osvobození navštívil prezident Edvard Beneš. K návštěvě Plzně ho pozvali zástupci V. sboru americké armády a československého I. tankového sboru. V oficiálním doprovodu prezidenta tehdy nechyběl ani ministr národní obrany Ludvík Svoboda. Město Plzeň se stalo dějištěm vůbec největší americké vojenské přehlídky v osvobozené Evropě.

Přes Česko se budou ode dneška do středy přesouvat americké jednotky na cvičení Severoatlantické aliance (NATO) do Rumunska. Přejezdy jsou naplánovány na noční a časné ranní hodiny, vojáci se budou přesouvat po dálnicích D5, D0 a D1 na silnici 38 do Rančířova, odkud budou pokračovat na hraniční přechod Břeclav. Společně s přejezdy, které se uskuteční mezi 3. a 10. červnem, přes Česko přejede více než 1200 amerických vojáků a přibližně 450 kusů jejich techniky.

Američtí vojáci 16. obrněné divize dorazili do centra Plzně 6. května 1945 ráno v 8.15 hodin. I když byl v tu dobu ve městě klid, zdaleka ještě nebylo dobojováno. Německá armáda se nehodlala jen tak lehce vzdát. Plzeň zažila po příjezdu Američanů v ulicích poměrně dlouhé pouliční boje, umírali povstalci i okupanti. Američtí vojáci čistili město i od fanatických střelců, kteří pálili po lidech z oken. Němci podepsali kapitulaci až ve 14.15 hodin.  

Zcela vygumovat z dějin naší země pravdivou historii o osvobození jihozápadních Čech americkou armádou v květnu 1945 se úporně snažil celých 40 let komunistický režim. Neštítil se odstranit a zničit pamětní desky i památníky připomínající samotné osvobození. Přesně to se dělo po únoru 1948 nejen v Plzni, ale i v dalších místech českého jihozápadu až do roku 1989. Kdo tehdy nechtěl zapomenout a pokoušel se uctít památku amerických osvoboditelů, na toho čekaly policejní kontroly, výslechy, zatčení, pronásledování či perzekuce. I přes tato rizika se nelegálních a ostře sledovaných oslav zúčastnily stovky odvážných občanů.

Plzeň slavnostně odhalila nový památník 97. pěší divize, která se podílela na osvobození Československa na přelomu dubna a května 1945. Památník vyšel město na téměř 730 tisíc korun, přičemž přispěla i rodina jednoho z veteránů. Dílo nicméně budí vášně. Někteří jsou rádi, že se myslí na osvoboditele, jiným se nelíbí jeho vizuál. Na vážkách jsou i historici.