Trenér Ladislav Čihák se po devíti letech loučí s Plzní, jedná už o novém angažmá

„Když to shrnu, devět let tady bylo skvělých. Jsem za působení zde hrozně rád. Budu vzpomínat jen v dobrém, odvážím si čtyři medaile. Jednu s mládeží a tři extraligové. Nejsme klub extra movitý a měli jsme to vždy postavené na pár lidech, začleňovali jsme spoustu mladých hráčů, dokráčeli jsme do semifinále Ligy mistrů. Myslím, že za to by jiné organizace urvaly ruce,“ ohlíží se za svým působením v Plzni Ladislav Čihák.

Řadu hráčů vedl už od mladšího dorostu a sám přiznává, že loučení s nimi bylo o to těžší. „Bylo to emotivní. Když jsme měli s klukama rozlučku, tak tam možná byly i trochu slzy. Stále to ve mně je,“ přiznal bývalý kouč.

Od hokeje si devětatřicetiletý trenér pauzu rozhodně dát nechce, dokonce už má domluvená jednání s extraligovými kluby.

„Jsem plný energie, chtěl jsem dál pokračovat a těšil jsem se na nový tým, který se zde rodí. Z Plzně odcházím nerad, ale rozhodně ne ve zlém. Od hokeje si oraz nechci dát, mám v sobě nějaké cíle a pokud to půjde a umožní mi to hokejové prostředí, chci nadále pokračovat,“ svěřil se Čihák.

Nejvíce ho mrzí, že nedosáhl více předloni, kdy Plzeň vypadla v semifinále po porážce 3:4 na zápasy s pozdějším mistrem Třincem. „Cítili jsme s kolegy, že mančaft byl tak nastartovaný, že kdybychom to prolezli, tak bychom tu zlatou medaili pro Plzeň udělali. Byli jsme tenkrát asi hodně blízko," litoval Čihák.

Z Plzně si odváží i řadu cenných zkušeností. Dle jeho slov si hodně odnesl ze spolupráce s osobnostmi jako je Martin Straka, Tomáš Vlasák nebo Jaroslav Špaček.

„Byla to obrovská škola. Jsou to legendy a v hokeji toho dokázaly hodně. Měl jsem v nich těžkou oponenturu, ale také férové jednání. To k hokeji patří a nikdy jsem nepociťoval, že by se třeba nějak povyšovali. Jsou to pokorní lidé, lidé na svých místech,“ dodal Čihák.