Každoročně se houbami otráví desítky lidí, přitom stačí dodržet pár pravidel
Otravy houbami mohou mít různý průběh i následky. Od krátkodobé nevolnosti až po pobyt v nemocnici a trvalé poškození orgánů. V nejhorších případech i smrt. Mykologové proto doporučují sbírat jen ty druhy hub, které bezpečně známe. Mezi lidmi však koluje řada pověr, třeba ta, že jedovaté houby nejsou červivé ani okousaní od slimáků.
„V Plzeňském kraji se také objevily první otravy houbami. Například se přiotrávili na Radnicku dva senioři, které musela zdravotnická záchranná služba transportovat do nemocnice. Nejednalo se přitom o první letošní případ,“ říká Vítězslav Sladký z krajské záchranky.
Možná to bude znít banálně, ale opravdu je lepší sbírat houby, které sami bezpečně známe anebo mají dostatek znaků pro spolehlivé určení.
„Pokud si chceme rozšířit repertoár konzumovaných druhů, nejprve se naučíme dobře znát nejen nově sbíraný druh, ale i podobné nejedlé, a zejména jedovaté druhy. Své určení si opakovaně necháme ověřit u odborníků, například v mykologické poradně, na přednášce, výstavě či odborně vedené vycházce. Je nutné studovat živé plodnice, ne jen poslat k potvrzení fotografie. Fotografie nezachytí mnoho důležitých znaků, jako např. vůni, chuť, slizkost či lepkavost, často ani barvy nejsou věrné nebo chybí pohled na důležitý určovací znak,“ uvádí Česká mykologická společnost. Na jejich stránkách můžete najít i přehledný atlas hub.
Neochutnávat!
Pokud jdeme do lesa s dětmi je dobré je hlídat, aby houby neochutnávali. Řada jedlých druhů je za syrova jedovatých. Pro malé děti jsou obecně houby těžko stravitelné a v případě otravy je dítě daleko více ohrožené než dospělý.
„Naprostá většina našich jedovatých hub má chuť příjemnou, některé druhy podle výpovědi otrávených dokonce vynikající. Například otrávení muchomůrkou zelenou často tvrdili, že chutnější houbový pokrm v životě nejedli. Ochutnáním tedy v žádném případě jedovatou houbu od jedlé nepoznáme,“ varují mykologové.
Mezi lidmi koluje řada pověr, valná většina z nich jsou naprosté nesmysly, například:
- Jedovaté houby nejsou červivé ani okousané od plžů.
Plži a hmyz mají odlišný metabolismus. Co škodí nám, nemusí škodit jim.
- Jedy v houbách se zničí vařením.
Také některé jedlé houby jsou za syrova jedovaná a jedlé jsou až po tepelné úpravě. Mezi takové patří čirůvka fialová, hřib koloděj nebo muchomůrka růžovka. Nebezpečné jedovaté druhy mají ale toxiny natolik odolné, že se nezničí ani varem.
- Jedovaté houby jsou pestře a výrazně zbarvené.
Muchomůrka červená každého praští do oka. Smtelně jedovatý je například pavučinec plyšový, kterého byste si ani nevšimli. Je to u nás ta nejjedovatějí houba. Vypadá přitom velmi nenápadně.
