Plzeňská zoo odchovala osm mláďat madagaskarského hroznýše

"Dospělí hroznýši Dumerilovi dorůstají velikosti kolem dvou metrů, maximálně ke třem metrům, samičky bývají o něco menší. Dospívají kolem čtvrtého nebo pátého roku, dožívat se mohou 20, 30 i více let," popsal. Na Madagaskaru je to druh méně vybíravý na prostředí, může žít v tropických lesích i sušších místech. Živí se menšími savci, například i menšími druhy lemurů, mláďata se zpočátku zřejmě živí malými ještěrkami. Patří mezi škrtiče, kteří svou kořist dusí ve smyčkách těla.

Po narození se mláďata během prvního týdne svlékají z kůže a ještě nepřijímají potravu. Aby malí hadi přežili, musí v přírodě něco ulovit do několika týdnů po narození. Plzeňská mláďata jsou už podle Škacha dobře "rozkrmená" a životaschopná.

Většina hroznýšovitých hadů žije na americkém kontinentě, Madagaskar tak nepatří k jejich typickému místu výskytu. Hroznýši Dumerilovi ale žijí právě jen na Madagaskaru. I když nepatří mezi kriticky ohrožené druhy, v přírodě jich ubývá. "Jako všech velkých hadů v místech, kde rychle postupuje destrukce přírody. Madagaskar je tím úbytkem přírody extrémně ohrožený," poznamenal Škach.

Plzeňská zoo chová čtyři formy hroznýšovitých hadů. "Tento druh chová plzeňská zoo od roku 1997 a poprvé jej rozmnožila v roce 2004. Chovný pár v zázemí expozice Akva Tera se rozmnožil naposledy v prosinci 2017," dodal mluvčí zoo Martin Vobruba.