KOMENTÁŘ: Odpůrci očkování a následní experti na Ukrajinu přeřadili. Jsou z nich odborníci na chov drůbeže

Ptačí chřipka je nebezpečná virová nákaza. Zdrojem infekce jsou nejčastěji volně žijící ptáci a jejich infikovaný trus, který může kontaminovat přímo vodu a krmivo. Do chovů se může dostat i nechtěně přímo člověkem, který si dostatečně nevyčistil boty nebo má kontaminované pneumaticky auta. Někdy stačí, aby do haly vlétl opeřenec zvenčí a problém je na světě. Vysoce patogenní viry způsobují u ptáků vysokou nemocnost a velké úhyny. Virus může přeskočit i na člověka, a proto veterináři přistupují k takto drastickým opatřením. Tolik faktů a teď se mrkneme na sociální sítě.

Tento příspěvek má na sociálních sítích přes 1,3 tisíce sdílení, stovky lajků i desítky komentářů

Velmi často se totiž objevuje myšlenka, že jde jen o hru mocipánů s vazbami na německé zemědělce s cílem, abychom se stali závislými na dovozu drahých vajec z Německa. Jenže ani sousedům se nákaza nevyhnula a během zimní sezony postihla především spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, Dolní Sasko a Severní Porýní-Vestfálsko. Loni na podzim ptačí chřipka tvrdě zasáhla i Nizozemsko, kde kvůli ní muselo být utraceno na šest milionů zvířat. Nejvíce řádí ve Francii, kde jsou stovky ohnisek.

„Ta chřipka je dobrý plán na likvidaci českých chovů. Je to podvod jako s tím covidem,“ píše jeden z mnoha diskutujících. Další si myslí, že je drůbeži servírováno otrávené zrní. Ještě dál došel uživatel, který hojně sdílí na svém profilu videa a příspěvky z dezinformačních webů. „Nebyla ta chřipka náhodou šlechtěna a následně odhalena v těch ukrajinských laborkách? Divím se, že se tím vůbec nikdo nezabývá. Mimochodem. Prý to šíří ptáci. Aha. A že se jich všude mrtvých válí?! Buď jsou tedy už imunní, nebo to šíří někdo jiný. Nebo, že by na to umírala jen domácí drůbež a divocí ptáci ne? Je to celé nějaké divné,“ uvedl.

Virus H5N1, který testy potvrdily také v Brodu nad Tichou, je pro volně žijící ptáky stejně nebezpečný jako pro domácí drůbež. Nákaza u hostitele rychle vyvolá onemocnění a do dvou dnů dojde k úhynu. Dosud nebyl znám případ, že by tento kmen viru nacházel u zdravého ptáka ve volné přírodě. Vždy šlo o nález mršiny.  Veterináři dosud nezaznamenali, že by došlo k přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka ani z člověka na člověka. 

„O tom, jak se nákaza přenáší na člověka je málo informací a v současné době neexistuje žádná vakcína a proto je nutno pro bezpečnost lidí zaměstnaných v zemědělství, na jatkách a závodech na zpracování masa přijmout protinákazová opatření,“ uvádí Státní veterinární správa na svém webu.

Takto rychlému šíření nákazy nahrává mírná zima a slepice chované pohromadě v obřích halách. V přírodě jsou zvířata logicky více rozptýlená a dokážou se tak vyhnout potravě, které je pošpiněna trusem s potencionální nákazou. Slepice v hale moc prostoru k manévrování nemá. Navíc je mnohdy ve stresu, což může ovlivnit její imunitní systém.  Pokud se nákaza dostane do velkochovu, tak je osud drůbeže zpečetěn.

„To už fakt je k zblití. Už nám dejte pokoj od covidu. S Ukrajinci to ještě pořád trvá. A teď zase slepice. Je tady potřeba fakt jiná vláda. Tato je nejhorší co jsme kdy měli,“ ví paní paní Marie.

Recept na to, jak se viru vyhnout zatím neexistuje. Zkrátka tu je a čas od času udeří s větší razancí. Chovatelé se ale mohou minimálně zamyslet, zda je chov v gigantických halách to pravé. Mohou věnovat větší péči o kvalitní stravu a pohodu drůbeže. Anebo vyměníme vládu. To přece vždycky zabere.