Menší města v příhraniční Plzeňského kraje jen velmi obtížně shánějí nové lékaře za své dosluhující praktiky, zubaře či pediatry. Většina z nich pracuje i roky po dosažení důchodového věku. Radnice jsou připraveny nabídnout novým lékařům byty, vybavení a modernizace ordinací i finanční příspěvky, přesto je pro řadu z nich téměř neřešitelný problém lékaře sehnat. Lékaře a zdravotníky hledají i nemocnice. Kraj, který se vyznačuje velkou rozlohou a hlavně v příhraničí řidším osídlením, navíc nemá nemocnici v každém okrese, takže v regionu jsou místa, kde je zdravotní péče hůře dostupná.
Zdravotnictví nepatří v kraji i přes svou důležitost k hlavním volebním tématům podzimních komunálních voleb, protože obce nemají bez systémových změn většinou šanci situaci samy zlepšit. „Neexistuje v kraji obec, kde by starosta neudělal maximum pro podporu lékařů," řekl náměstek hejtmana pro zdravotnictví Pavel Hais (Piráti). Problém mají zejména venkovské oblasti na Domažlicku, Tachovsku či Klatovsku. „Většina praktických lékařů je v důchodovém věku nebo se mu blíží, někteří i dlouho přesluhují, protože svou práci vnímají jako poslání. Ale mladí lékaři po studiích často raději zůstávají v nemocnicích ve větších městech a do regionu se jim tolik nechce," popisuje Hais příčinu problému.
Své o tom ví například Kdyně na Domažlicku nebo Nýrsko na Klatovsku. Obě pětitisícová města s další spádovou oblastí mají zkušenosti se sháněním lékařů. „Stále se s tím potýkáme. S lékařem ze zdravotního střediska jako město spolupracujeme úzce, hledáme společnými silami nějaké doktory," popsal starosta Kdyně Oskar Hamrus (Pro Kdyňsko). Město má praktiky a má i zubaře, potřebovalo by jich ale víc. Zcela chybí dětský lékař. Poté, co před časem odešla do důchodu předchozí pediatrička, musí rodiče s dětmi jezdit do Domažlic nebo do Klatov. Město teď za víc než dva miliony korun dokončuje novou ordinaci pro zubaře, prostory pro zubního hygienika a pro zubní laboratoř. Hned vedle v městském domě by chtělo časem vybudovat ještě další ordinaci pro nového lékaře. „Zubní ordinace je kompletně vybavená, s nadsázkou lze říci, že nový zubař by mohl přijít, rozsvítit a začít ordinovat. Jsme schopni i okamžitě přidělit městský byt. Je to ale velký problém a všichni mladí zůstávají ve větších městech," uvedl Hamrus.
Také dlouholetý starosta Nýrska Miloslav Rubáš (Volba pro Nýrsko a spádové obce) má s hledáním lékaře poměrně čerstvou zkušenost. „Kvůli věku u nás skončila obvodní lékařka asi před třemi lety. Měli jsme štěstí, že jsme nakonec sehnali novou paní doktorku, která ale tenkrát bydlela za hranicemi v Neukirchenu a dojížděla k nám, což bylo v době zavřených hranic při covidu obtížné," připomněl. Protože ale lékařka nemá zatím dostatek pacientů, město jí ročně vyplácí zhruba třísettisícovou dotaci, aby se vůbec zaplatil chod ordinace. „Teď mám obavu z toho, že věk praktiků i dětské doktorky se začíná docela naplňovat a během nějakých tří až pěti let zase bude problém akutní," poznamenal starosta.
Mladí lékaři po ukončení studií, kteří by jako praktici mohli nastoupit, musí nejdřív asi dva roky pracovat pod dohledem zkušeného lékaře. „Ale dnes je obrovský problém, aby vůbec ten starší praktik, pokud je mu někde kolem 70 let, což není výjimkou, se ještě stal jakýmsi garantem pro dovzdělání mladého lékaře," řekl Rubáš. Problém je podle něj také to, pokud dosavadní lékař skončí a nepředá plynule celou ordinaci i s pacienty svému nástupci. „To, že bych nabídl nějakému doktorovi byt, to je to nejmenší, co pro něj mohu udělat. Dokonce mu mohu nabídnout i ordinaci. Ale to základní, že by sem nastoupil nový lékař, dostal smlouvu se zdravotní pojišťovnou a najednou měl dostatek pacientů, tak to prostě nefunguje, to je až nepředstavitelné," konstatoval Rubáš.
Jedním z míst, kde bude před volbami zdravotnictví jedním z hlavních témat, je jedenáctitisícová Sušice. Jako jediné město v kraji je majitelem a provozovatelem nemocnice. Zdravotnické zařízení se ale roky potýká s problémy a s nedostatkem personálu a omezováním výkonů. Zatímco dlouholetý starosta Petr Mottl (ODS) vidí jako řešení převod nemocnice pod Plzeňský kraj, jeho oponenti trvají na tom, aby ji dál provozovalo město. Město nechalo od roku 2015 nemocnici provozovat společnost Nemos, která je součástí skupiny Penta, v roce 2019 se ale soukromá firma provozování vzdala a nemocnice opět přešla na město. „Od té doby stála nemocnice rozpočet města 130 milionů korun," řekl Mottl. Podle něj má kraj lepší možnosti pro zajištění chodu nemocnice. V letošním roce by mělo město zaplatit nemocnici kolem 30 milionů, o polovinu chce požádat kraj jako o příspěvek na provoz.
Sobota, 21. května 2022, 16:50
Ve finančních i personálních problémech a na samotné hranici fungování se už delší dobu nachází městská nemocnice v Sušici. Město teď dostalo od Plzeňského kraje nabídku na převzetí nemocnice. Kraj chce vlastnit nemocnici, na jejíž provoz dlouhodobě...
Kvůli zdravotnickému zařízení se konalo i referendum. Obyvatelé v drtivé většině chtěli, aby se město postaralo o zachování lůžkové interny, chirurgie, následné péče a JIP. Kraj, který byl ochotný nemocnici převzít, ale už předem uvedl, že nemůže garantovat plné zachování takové péče. Lůžková chirurgie už nyní nefunguje, jen ambulance.
O zachování nemocnice pod městem usilují například Piráti. Krajský náměstek pro zdravotnictví Hais, který je zároveň radním Sušice a dvojkou na pirátské kandidátce pro obecní volby, byl od září 2019 na rok jedním ze dvou jednatelů nemocnice po převzetí od Penty. „Víme, že to jde. Zachovat tady nemocnici s akutní péčí - s lůžkovou internou a chirurgií, s JIP a ARO a budeme usilovat o začlenění do sítě urgentních příjmů, to je pro udržení nemocnice zásadní. Kraj se může snažit, ale nemá lepší výchozí pozici než město," tvrdí Hais.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
