Nejčastěji umírají lidé v Plzeňském kraji na nemoci oběhové soustavy a na novotvary

Na nemoci oběhové soustavy,zemřelo loni v Plzeňském kraji 2 046 osob. Ve 38,9 procenta případů šlo o ischemické nemoci srdeční s největším zastoupením chronické ischemické choroby srdeční. „Více než pětinu příčin vycházející z nemocí oběhové soustavy představovaly jiné formy srdečního onemocnění, jako například srdeční selhání. Dlouhodobě vysoký krevní tlak (hypertenzní nemoci) stál za 16,7 procenta úmrtími na nemoci oběhové soustavy. Ve 14,4 procenta šlo o smrt z důvodu cévních nemocí mozku, jako je mrtvice, mozkový infarkt, nitrolebeční krvácení a jiné,“ informovala plzeňská pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Na úmrtnosti žen se nemoci oběhové soustavy podílely o téměř pět procentních bodů více. Konkrétně byly u mužů častěji prokázány ischemické nemoci srdeční na rozdíl od žen, u nichž se ve vyšší míře projevovaly hypertenzní nemoci nebo chronické poruchy srdečního rytmu.

Na druhé místo v příčinách úmrtí se v Plzeňském kraji zařadily novotvary, které byly identifikovány jako příčina u 1 608 zemřelých, z nichž v 55,4 procenta případů šlo o muže. K nejčastějším typům zhoubných nádorů se zařadila rakovina průdušnice, průdušek a plic, na kterou v Plzeňském regionu zemřelo v roce 2024 celkem 276 obyvatel. Více než dvě třetiny tvořili právě muži, u nichž je specificky vyskytovaným typem i rakovina prostaty.

U žen se naopak mezi příčinami smrti často projevují patologické nálezy prsu nebo ženských pohlavních orgánů. Třetí příčku mezi nejčastějšími příčinami smrti s necelými sedmi procenty a 435 zemřelými, obsadily v Plzeňském kraji nemoci dýchací soustavy, následovány nemocemi endokrinními, výživy a přeměny látek. To bylo 408 případů úmrtí.

Rozdíly mezi pohlavími se výrazněji projevují u úmrtí na nemoci nervové soustavy. „Na Alzheimerovu nemoc zemřelo dvakrát více žen než mužů. Opačná situace je pak třeba u nemocí trávicí soustavy, u alkoholického onemocnění jater mezi zemřelými převažují muži nad ženami, a to dvojnásobně," uvedla vedoucí informačních služeb ČSÚ Lenka Křížová. Vyšší úmrtnost mužů je dána mimo jiné jejich rizikovějším chováním a životním stylem, tedy kouřením, alkoholem nebo nebezpečným chováním na silnicích. Muži také méně často vyhledávají preventivní vyšetření a bagatelizují symptomy.

Nechybí ani nehody a sebevraždy

Na vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti zde z celkového počtu 341 případů šlo v téměř 70 procentech o muže. Nejčastější příčinou jejich smrti byly nehody (153 případů) a to nejen ty dopravní, kterým podlehlo 39 z nich. Smutné prvenství si muži drží i z pohledu sebevražd, kterých se z celkového počtu 85 v kraji dopustili v 69 případech. Možné rizikovější chování lze spatřovat i za množstvím utonulých mužů, kterých bylo v kraji sedm. U žen se jednalo pouze o jeden případ.

K průběžnému navyšování dochází nejvýrazněji v případě úmrtí na nemoci nervové soustavy, nejčastěji se jedná o Alzheimerovu nebo Parkinsonovu nemoc. Meziročně se počet zemřelých na nemoci nervové soustavy navýšil o 17,3 procenta a retrospektivně za posledních deset let se téměř zdvojnásobil.

Z geografického pohledu byla nejvyšší relativní úmrtnost na Rokycansku a nejnižší na Tachovsku. Nemoci oběhové soustavy byly nejčastější příčinou smrti na Klatovsku, a to 38 procent z celkového počtu úmrtí, nejméně jich bylo v Plzni. To může souviset se strukturou populace (věkem, rodinným stavem a dalším), ale i blízkostí a dostupností rychlé zdravotní péče. Podíl úmrtí na novotvary byl nejvyšší v okrese Plzeň-sever a nejnižší na Klatovsku. Na problémy s dýcháním nejvíce umírali lidé na Rokycansku a nejméně v Plzni.