Diskrétní a ambulantní. Jihozápad Čech má první terapeutické centrum pro závislé

Lidé závislí na alkoholu, drogách či lécích nebo gambleři mají na výběr dvě možnosti, jak se léčit. Pokud se rozhodnou pro klasickou léčebnu, znamená to pro ně obvykle opustit domov i práci na několik týdnů až měsíců, mohou přijít o řidičák, velkou část výdělku kvůli nemocenské. Mají záznam ve zdravotní dokumentaci a často se navíc o jejich potížích může dozvědět zaměstnavatel.

„Pro mnoho závislých je také nemyslitelné nechat o samotě na čtvrt roku své děti nebo rodiny, další nemají komu svěřit domácího mazlíčka nebo se neobejdou po návratu z léčby bez řidičského průkazu kvůli dojíždění do zaměstnání, a proto se léčbě vyhýbají. Právě pro ně a jejich blízké je tu ambulantní léčba,“ říká psychoterapeutka a spoluzakladatelka centra Dominika Four.

Nově otevřené terapeutické centrum Anastasis je jediné svého druhu na jihozápadě Čech. Se závislými pracuje tak, že neovlivní jejich pracovní ani soukromý život. Anastasis nabízí individuální konzultace, doléčovací programy i podporu rodinám, v nichž je někdo závislý. Kromě psycholožek a arteterapeutky s dlouholetými zkušenostmi s léčbou závislosti v něm působí také peer-konzultantka, která byla v minulosti závislá na alkoholu, teď už deset let abstinuje a pomáhá druhým díky svým osobním zkušenostem.

„Kombinujeme tak vysoce odbornou pomoc s pomocí od lidí, kteří zažili závislost na vlastní kůži. Klienti se jim totiž často dokážou lépe otevřít a svěřit se i s tím, o čem se stydí před terapeutem mluvit. Člověka se stejnou zkušeností vnímají jako toho, kdo je dokáže nejlíp pochopit,“ říká psycholožka a jedna ze zakladatelek centra Barbora Sládeková.

Centrum se zaměřuje na pomoc závislým v jakékoliv fázi, tedy těm, kteří o léčbě teprve uvažují, aktivním pijákům, gamblerům či uživatelům léků a měkkých drog, i lidem po tradiční léčbě. Ti totiž potřebují často intenzivní péči, aby zase závislosti nepropadli, zároveň ale často nechtějí docházet na skupinové terapie s mnoha účastníky.

„Ambulantní léčba nemusí být vhodná pro každého, proto vždy zájemce čeká úvodní zevrubná konzultace, při které zjistíme, jaká forma léčby je právě pro něj nejvhodnější. Terapie jsou individuální nebo ve velmi malých skupinách. Pracujeme i s rodinami závislých včetně dětí, jednu rodinu vnímáme jako jednu skupinu na terapii. Právě ti nejbližší často trpí, obviňují se, cítí bezmoc, nedůvěřují závislému, nebo netuší. jak se k němu chovat,“ vysvětluje Dominika Four.

Léčba je velmi intenzivní, její součástí je krizová intervence, terapeutky jsou k dispozici na telefonu 24 hodin denně i o víkendech a svátcích, i proto celý proces trvá jen šest týdnů. „Zaručujeme klientům naprostou anonymitu, o léčbě se nedozví ani jejich příbuzní, lékař nebo šéf. Je mnoho lidí, kteří se obávají jít do běžné léčebny kvůli svému postavení, kvůli tomu, že jsou známí, případně žijí v malé obci, kde si všichni vidí do talíře. Třeba učitelka z malého města se může bát, že přijde kvůli běžné léčbě o práci i o svou reputaci, podobné je to třeba se soudci nebo podnikateli,“ dodala Barbora Sládeková.