Dnes, 08:55
Chlapce během pobytu na táboře na Klatovsku zaujal pestřec obecný a rozhodl se, že ho ochutná. Tato houba ale spadá mezi jedovaté druhy, a tak se mu brzy udělalo nevolno a zvracel. Zdravotník na táboře jednal pohotově a okamžitě mu přivolal pomoc. Do nemocnice odvezl malého pacienta vrtulník.
„Chlapec na táboře snědl část houby pestřece obecného, zaujala ho a chtěl ji ochutnat. I přestože snědl jen menší část houby, udělalo se mu nevolno a zvracel. Zdravotník na táboře mu podal černé uhlí a zavolal 155. Letečtí zdravotníci chlapce zajistili a transportovali na Emergency FN Plzeň,“ informovala mluvčí Letecké záchranné služby Armády ČR v Líních Jolana Číhová. Podle dostupných informací mělo jít o teprve třináctiletého hocha.
Pestřec obecný roste většinou ve skupinách. Najít je ho možné pod jehličnany i listnáči. Výjimkou nejsou ani louky nebo parky. Plodnice mají průměr od 30 do 100 milimetrů. Jsou tvrdé, kulovité. „Někteří houbaři velmi mladé plodnice, které mají ještě bílou dužninu, krájí na plátky, suší a používají v malém množství jako houbové koření. Kuchyňské uplatnění pestřců ale nelze doporučit, některé osoby jsou na obsažené jedovaté látky značně citlivé. Houbové koření lze připravit i z jedlých druhů hub,“ upozorňuje Česká mykologická společnost s tím, že pestřec obecný spadá mezi jedovaté druhy.
Otrava touto houbou se obvykle projevuje do dvou hodin od konzumace, a to nevolností, bolestmi žaludku, zvracením a někdy i průjmy. Může se objevit i bolest hlavy, pocit opojení, zamlžené vidění, pocení nebo poruchy dýchání.
Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR dojde v Česku ročně v průměru ke třem stovkám otrav houbami. Velmi časté jsou případy, kdy si lidé přinesou domů místo oblíbeného masáka muchomůrku tygrovanou.
Základním rozdílem je prstýnek pod kloboukem. Ten mají obě houby. Zatímco růžovka, tedy masák, má límeček vroubkovaný, jedovatá muchomůrka ho má hladký. Takovou houbu rozhodně nesbírejte! Pokud si však nejste jisti, překročte ji a jděte dál. Nespoléhejte se ani na aplikace, které si zadarmo můžete stáhnout do chytrého telefonu, nemusí být totiž vždy spolehlivé. Využít ale můžete třeba mykologickou poradnu na Facebooku, kam pošlete fotky houby a zkušení houbaři nebo mykologové vám poradí.
Jednou z našich nejjedovatějších a nejnebezpečnějších hub je muchomůrka zelená. „Ač je to k nevíře, nejčastěji bývá muchomůrka zelená zaměňována za jedlé bedly, například za bedlu vysokou. Typické zeleně vybarvené plodnice muchomůrky zelené mohou být zaměněny také za jedlé zelené holubinky,“ upozorňuje Radim Dvořák na webu České mykologické společnosti. Světlá forma muchomůrky zelené zase může vést k záměně se žampionem.
Nejznámějším poznávacím znakem je u muchomůrky zelené takzvaný kalich smrti, který najdete na spodní části nohy. Kalich tvoří ji jedna poměrně tenká blána a houbu obepíná jen volně, není k noze pevně přirostlá. Většinou sice kalich smrti alespoň trochu vyčnívá nad povrch, ale může být i celý schovaný. Proto je nutné vždy vyjmout ze země celou houbu.
Mezi další často zaměňované druhy patří také žampiony. Problémy může způsobit například žampion zápašný. „Za 1-3 hodiny po požití se objeví nevolnost a úporné zvracení, průjmy jsou spíše výjimečné. Žaludeční křeče mohou způsobit život ohrožující perforaci žaludečního vředu. V žádném případě nelze pečárku zápašnou doporučit ke sběru,“ uvádí Česká mykologická společnost. Žampion zápašný roste poměrně hojně. Poznat ho můžete podle toho, když dolní část nohy nebo klobouk po poškrábání intenzivně zežloutne. Pro tento druh je také typický zápach. Jedlé žampiony jsou cítit po anýzu či mandlích. Pro žampion zápašný je ale typický karbolový zápach.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám