Většina pacientů si chce jen tak popovídat, říká nemocniční kaplanka Kateřina Broučková

Pozici nemocničního duchovního zřídila nemocnice na podzim 2022. Kateřina Broučková se na novou roli připravovala rok. Šlo o speciální kurz nemocničních kaplanů. „Největší část pacientů si chce jen tak popovídat. Je dobře, že tu už dlouho žiji. Znám tento region a s místními pacienty tak nacházíme další společná témata,“ popisuje kaplanka Kateřina Broučková. 

„Někteří pacienti se pak svěřují s životními těžkostmi, co je trápí, z čeho mají strach a spolu se pokoušíme nalézt odpovědi na duchovní otázky a jejich obavy nebo smutek rozptýlit. Jiní chtějí probrat svůj život, sdílet s někým svůj příběh, ulevit si tím, anebo pacienti s vážnými komplikacemi chtějí pomoci připravit se duševně na odchod z tohoto světa. Je to asi desetina pacientů, ale jsou to právě ti, pro které je péče duchovního nejvíce přínosná a nejvíce ji potřebují,“ doplnila.

V nemocnici jsou samozřejmě i přímo věřící, kteří příležitostně požádají třeba o čtení z evangelia nebo společnou modlitbu. Podle Broučkové je základem umět trpělivě naslouchat. Jako kaplanka je pak samozřejmě vázána mlčenlivostí a etickým kodexem nemocničních duchovních.

Často si povídá třeba s Josefem Zemanem. Do nemocnice nastoupil jako pacient po prodělaném těžkém onemocnění plic. „Byl jsem v podstatě už na cestě na druhý břeh. Našli mi doma v bezvědomí a s těžkou pneumonií. Naštěstí mne z toho lékaři dostali a tady jsem na doléčení. Potřebuji totiž ještě na operaci kyčle a na tu musím být v dobré kondici, tak i rehabilituji,“ popisuje  Zeman s tím, že s kaplankou kromě modliteb probírá právě i pocity ze svého „odcházení“.

Nejen pro tyto případy je přímo v nemocnici i kaple. „S pacienty hovoříme hlavně v pokoji, ale ne každému to vyhovuje. Pokud je třeba pohovořit si více v klidu, pacient toho má více na srdci, ta témata jsou hlubšího významu nebo nechceme rušit druhého pacienta na pokoji, tak na to je ideální právě kaple. Přístup je bezbariérový, takže se tam dostanou i hůře pohybliví pacienti,“ popisuje kaplanka.

Systém setkávání s pacienty si teprve vytváří. Ráda by ale vždy viděla každého pacienta. „Alespoň se představit, popsat svoji roli. První setkání už trochu naznačí rozpoložení pacienta a zda a v jaké míře mu může být spirituální péče nebo právě jen povídání přínosné. Někdy to už vím i dopředu. Volají mi třeba kaplani z okolních nemocnic, že k nám od nich přijede pacient, který by se rád setkal,“ dodává Broučková.