V době panující pandemie koronaviru zakázalo ministerstvo zdravotnictví přítomnost otců u porodu, odkazuje se přitom na ochranu personálu. Proti tomu však protestují jak samotní rodiče, tak lidskoprávní organizace, které argumentují skutečností, že otec trávící čas ve společné domácnosti s rodičkou, představuje stejné riziko nákazy jako rodička samotná. K zákazu se vyjádřil i ombudsman Stanislav Křeček, podle něj není přítomnost otce u porody základním lidským právem. Společnost se podle Křečka bez otců u porodu vždy obešla, podle něj jde o jistou módní záležitost dnešní doby.
O zákazu přítomnosti otců u porodu z preventivních důvodů rozhodlo ministerstvo zdravotnictví 18. března. Česko se přitom stalo první a zatím jedinou zemí na světě, která k tomuto kroku v souvislosti s koronavirem přistoupila.
„Mimořádné opatření je vydáno v souvislosti s nepříznivým vývojem epidemiologické situace ve výskytu onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem v Evropě. Toto opatření je jedním z důležitých předpokladů zamezení šíření onemocnění na území České republiky ve vztahu k ohroženým skupinám osob," zní v rozhodnutí ministerstva.
Na zákaz zareagovala organizace Liga lidských práv. Nejdříve zveřejnila otevřený dopis, ve kterém tvrdí, že k takovému zákazu neexistuje racionální opodstatnění. „Zákaz nemá žádné rozumné opodstatnění z hlediska ochrany veřejného zdraví, hrubě zasahuje do práva nastávajících rodičů na ochranu soukromého a rodinného života a prokazatelně má negativní dopad na průběh a výsledek porodu," stojí v otevřeném dopise.
1/2 Zákaz otců u #porodu? Osobně nesouhlasím, ale chápu stres v nemocnicích. Nejprve #rouškyvšem. Až bude dostatek ochranných pomůcek a rychlotesty, žádám návrat k normálu. Lidé, kteří spolu sdílejí domácnost, jsou patrně nakažení oba - nebo ani jeden. #JenDočasně#COVID19cz
— Olga Richterová (@olgarichterova) March 20, 2020
Liga lidských práv následně rozhodnutí napadla i u Městského soudu v Praze. Mezitím se však zákazem začala zabývat poslankyně Olga Richterová (Piráti). Ministerstvi zdravotnictví na její nátlak udělilo výjimky pro speciální případy, například u porodu nevidomých, neslyšících nebo v případech, že půjde o porod již mrtvého miminka.
2/2 Navíc se #porody týkají i maminek #nevidomých, #neslyšících anebo #cizinek, které potřebují tlumočit. Vyjednáváme výjimky pro tyto případy, navíc pro ženy s psychiatrickou diagnózou a pro porody mrtvých miminek (obzvlášť psychicky náročná situace). Ať nejsou samy.#ohleduplně
— Olga Richterová (@olgarichterova) March 20, 2020
Městský soud následně žalobě Ligy lidských práv nevyhověl. Jejich žaloba se totiž kvůli udělení výjimky vztahovala na „starou" vyhlášku. Tento postup soudu však tvrdě zkritizoval advokát Ondřej Pecák. „Ústavní soud už v roce 2002 zatrhl praxi, že by se správní orgán mohl vydáváním nových opatření tohoto druhu zbavit soudního přezkumu. Nedokáži si vysvětlit, proč nad tímto rozhodnutím Městský soud v Praze zavřel oči," uvedl Pecák.
Za skandální považuje usnesení soudu i Liga lidských práv. „Soud svým rozhodnutím vybízí ministerstvo k libovolným zásahům do lidských práv a svobod a ujišťuje jej, že se nemusí bát soudního přezkumu, pokud svá opatření bude pravidelně rušit a znovu nahrazovat podobnými,“ prohlásila právnička Ligy Zuzana Candigliota.
Proti usnesení soudu bude prý Liga bojovat kasační stížnosti u Nejvyššího správního soudu. „Pro poškozené rodiče připravuje Liga lidských práv přímo ústavní stížnost," dodala Candigliota.
Případ se dostal až na stůl veřejného ochránce lidských práv Stanislava Křečka. Ten sice uznal, že přítomnost otců u porodu prospívá mezilidským vztahů a posiluje mateřské a otcovské role, nejde podle něj však o základní lidské právo, nýbrž o pouhé rozšíření míry svobody občana, jež není zásadní pro zachování řádného fungování společnosti.
„Lidská společnost se po mnoho generací vyvíjela zcela zdárně i bez této možnosti, která se v poslední době stala jistě i trochu módní záležitostí a rozhodně tedy není ničím, co by bylo zcela nezbytné pro zdravé rodinné vztahy a řádný vývoj dětí," dodal Křeček.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.