Po náročné operaci v Německu, na kterou sháněla milion korun prostřednictvím veřejné sbírky, už se devatenáctiletá Julie Balounová z Rokycan zotavuje v domácím prostředí. Bývalá gymnastka trpí dva roky vzácným Wilkie syndromem i dalšími cévními kompresemi. Na toto onemocnění bohužel neexistuje lék a v Česku se neprovádí potřebná operace. Život Julie visel doslova na vlásku a jedinou nadějí na záchranu byla operace v zahraničí.
V únoru se podařilo Julii díky štědrým dárcům z celého Česka dosáhnout ve sbírce na cílovou milionovou částku. O sbírce informovala i redakce Plzeňské Drbny. V České republice se bohužel tento typ operace neprovádí a zdravotní pojišťovna operace v zahraničí proplácí jen málokdy. Ihned po ukončení sbírky se začala vyjednávat a připravovat operace na soukromé klinice Clinic Bel Etage v německém Düsseldorfu. Šlo už doslova o hodiny, protože zdravotní stav mladé pacientky se dramaticky zhoršoval. Po akutním zákroku se naštěstí vše začíná zlepšovat.
„Teď už jsem sedm týdnů po operaci. První měsíc byl velmi náročný, protože jsem měla hodně komplikací a stále jsem zvracela. Ale teď už jsem doma a daří se mi mnohem lépe. Pomalu se zkouším rozjídat,“ uvedla pro Plzeňskou Drbnu Julie Balounová a poděkovala znovu všem dárcům, kteří podpořili její sbírku.
Že není něco v pořádku, zjistila Julie začátkem roku 2021, kdy najednou výrazně zhubla. Přidaly se k tomu problémy s trávením. Dívka měla neustálý pocit plnosti, bolest břicha, zvracení. To vše vyústilo v to, že skončila na urgentním příjmu s enormně zvětšeným žaludkem a těžkou gastroparézou. Ještě před několika lety závodně sportovala, ale nakonec téměř nedokázala vstát z postele.
„Mám za sebou celkem šest hospitalizací, 11 gastroskopií, 4 CT a “X” rentgenů, 156 kontrol i nekonečné množství odběrů krve. Při jídle mám obrovské bolesti a zvracím, proto jsem trvale odkázaná na enterální výživu, což je výživa do střeva,“ vysvětlila v únoru své velmi vážné zdravotní problémy Julie, která mnohokrát pobývala zejména v plzeňské fakultní nemocnici.
Samotná operace se uskutečnila na německé klinice 29. března 2023. „Byli tam na mě všichni hrozně hodní. Jeden pan doktor mi dokonce říkal andílku. Bylo to náročné být daleko od rodiny a domova, ale jinak v přístupu lékařů i sestřiček to bylo úplně stejné jako v České republice. Po celou dobu byl se mnou v Německu táta, který mě nesmírně podporoval a bez kterého bych to nezvládla. V nejtěžších dnech tam byl se mnou od rána do večera. Občas bylo složité se domluvit, ale vždycky jsme to nějak zvládli. Měla jsem tam být původně dva týdny, ale nakonec jsem tam kvůli komplikacím musela být více jak tři týdny. Plus následně ještě další týdny v plzeňské nemocnici, kde jsem se zotavovala,“ popisovala Julie pobyt na klinice i následnou rekonvalescenci.
Ale nebylo to zpočátku vůbec jednoduché. „První měsíc byl velmi náročný, teď už se mi daří mnohem lépe a cítím se mnohem lépe. Jsem schopná jít na kratší procházku a pomalu se zkouším rozjídat. Mohu jíst prakticky všechno, nemám skoro žádné omezení. Už jsem zkoušela svůj oblíbený krůtí guláš, lososa z bramborami nebo například domácí croissanty. Stále jsem ovšem hodně unavená, ale věřím, že se to časem zlepší,“ říká Julie.
Studentka už má také plány do budoucnosti. „V červnu mě čekají dodatečné zkoušky ve škole, takže doufám, že to zvládnu, abych pak v září mohla nastoupit k maturitě. Dále bych pak chtěla pokračovat na vysokou školu zdravotnickou, obor všeobecné ošetřovatelství. Můj obrovský sen je stát se zdravotní sestřičkou a pomáhat lidem,“ dodala Julie Balounová.
Foto Julie Balounová
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
