Od začátku letošního roku hlásí Státní zdravotnický ústav (SZÚ) přes 2 000 lidí nakažených svrabem. V porovnání s loňským rokem se jedná o dvojnásobek případů. Nelichotivou přední příčku ve statistikách si drží Plzeňský kraj, který má v přepočtu na 100 000 obyvatel nejvíce nakažených. Vysoký počet nákaz hlásí také Liberecký a Moravskoslezský kraj.
„Onemocnění svrabem se vyskytují v desítkách případů ve všech krajích ČR. Nejvíce případu je aktuálně v kraji Moravskoslezském a Olomouckém, nejméně případů hlásí Karlovarský kraj," uvedla Kateřina Fabiánová ze SZÚ. Dodala, že absolutní počty se odvíjejí od počtu obyvatel. Při přepočtu na 100 000 obyvatel je situace nejhorší v Plzeňském a Libereckém kraji.
Nejčastěji se svrab přenáší přímým kontaktem s infikovanou kůží i přes oblečení nebo ložní prádlo. Nemoc se často zaměňuje s ekzémem. V Česku patří svrab k nejčastějším příčinám nemocí z povolání. Postihuje hlavně pracovníky ve zdravotnictví a v sociálních službách. Mezi nejcitlivější skupinu ale patří děti do 14 let, jelikož u nich dochází k rychlému šíření nákazy.
„K přenosu parazitů obvykle dochází přímo, například při těsném kontaktu s kůží nemocné osoby, zvláště při pohlavním styku, v teplém prostředí na lůžku, při spaní v jedné posteli," uvedli odborníci pod vedením Fabiánové v článku SZÚ. Nepřímo je možné se nakazit i z ložního prádla nebo oblečení nakaženého. „K šíření onemocnění napomáhá nízká hygienická úroveň, promiskuita a institucionalizace," dodali.
Jedinou prevencí proti svrabu je dodržování zásad osobní hygieny, mýt si pečlivě ruce, nepoužívat cizí hygienické potřeby a lůžkoviny, pravidelně si prát a žehlit ložní prádlo a vyhýbat se těsnému kontaktu s neznámými osobami. Riziko nakažení svrabem ale není možné zcela vyloučit.
Původcem onemocnění je roztoč zákožka svrabová. Samička si hledá zrohovatělé vrstvy kůže, kam se zahrabe. V kůži si tvoří chodbičky, do kterých naklade dvě až tři vajíčka. Ta se po zhruba čtyřech dnech mění na larvy. V dospělé jedince dorostou do tří týdnů. Infekce se obvykle projeví za čtyři až šest týdnů. Pokud se jedná o opakovanou infekci, může se nemoc projevit i po 24 hodinách.
Mezi příznaky onemocnění patří noční urputné svědění a změny na pokožce, které připomínají ekzém. Často postiženými místy jsou prsty, bradavky, oblast genitálií a podpaží. U dětí jsou to spíše dlaně, plosky nohou, obličej a záda. Nákaza se může projevit i zduřením lymfatických uzlin v podpaží. Pro zmírnění příznaků se doporučují pobyty na čerstvém vzduchu, zvláště pak ve večerních hodinách.
Hygienici doporučují po zjištění infekce veškeré matrace, gauče, křesla, polstrované židle, polštáře, peřiny, deky a podobně vyčistit od infekce například vynesením ven, vyžehlením napařovací žehličkou nebo vysátím vysavačem, který je schopen zlikvidovat roztoče. Nákazu může způsobit i jedna jediná zákožka, a tak je nutné postupovat opravdu důkladně. Od zvířat se svrabem nakazit nelze, může ale dojít k podráždění kůže. Léčba je poměrně jednoduchá a spočívá v přemazávání těla speciálními mastmi, které jsou vázany na lékařský předpis.
V Česku je svrab nejčastějším parazitárním onemocněním. Je nutné, aby lidé vždy vyhledali lékaře. Svrab podléhá ohlašovací povinnosti a dermatologové mají zákonnou povinnost všechny případy hlásit na hygienickou stanici, která zajistí v daném kolektivu veškerá protiepidemická opatření.
Případy se podle odborníků objevují buď izolovaně nebo jako lokální epidemie, například ve školách, nemocnicích, noclehárnách, v lůžkových zařízeních různého typu, na ubytovnách nebo ve věznicích. Epidemie se objevují obvykle v cyklech dlouhých zhruba 15 až 20 let. Na českém území se velké objevily během první a druhé světové války, další v roce 1970, kdy bylo případů hlášeno přes 15 000, a v roce 1993, kdy jich bylo přes 14 000. Loni bylo nemocných téměř 5300.
Foto Wikimedia Commons
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
