Lékaři a inženýři z Plzně získali díky dotaci EU nový výpočetní tomograf (CT) za 15 milionů korun, díky němuž budou moci na Lékařské fakultě UK sledovat experimenty zaměřené na transplantaci jater. K experimentům využívají prasat domácích. Vzhledem k tomu, že bude dárců jater díky vyšší kvalitě léčby i života ubývat, snaží se výzkumný tým vyvinout umělý orgán. Medicína musí jít cestou, kterou bude orgány sama vytvářet, řekl vedoucí řešitel projektu a chirurg Václav Liška.
Ve čtyřletém projektu za 100 milionů Kč, který díky softwarovému modelování umožní také předpovídat výsledky terapeutických zákroků, jsou zapojeny desítky výzkumníků z Biomedicínského centra lékařské fakulty a výzkumného centra NTIS Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity. Je financován z 85 procent z evropského operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Potrvá do října 2022 a poté by měl pokračovat. Kromě výzkumu prokrvení tkání zkoumá mikrostrukturu orgánových soustav a experimentální určení materiálových parametrů kostí, což pomůže při léčbě zlomenin a vývoji protetických a rehabilitačních pomůcek.
"Pracujeme výhradně s prasaty domácími o hmotnosti kolem 20 kilogramů," řekl šéf radiologické části Hynek Mírka. Vědci dosud používali ultrazvuk, z něhož nelze získat obrazy celého průřezu těla a nejdou vytvořit trojrozměrné modely. Viděli asi polovinu toho, co umožňuje CT, které navíc umí zobrazovat i tkáně, v nichž je vzduch.
Transplantace už vědci dělají půl roku. Mají jich za sebou přes deset, některé byly úspěšné. Po nich vědci kontrolují na CT, zda nevznikají komplikace. "Hlavně takzvané anastomózy, tedy spojky cév, které jsou napojené na cévy příjemce," řekl Mírka.
Transplantace lidských jater dělají lékaři v pražském IKEM a v Brně. "U nás by se ale měl vlastně vytvořit ten umělý orgán," řekl Mírka. Umělá játra, k nimž vědci z Plzně směřují, budou vypěstovaná z tkáňových kultur. "Vezmeme játra, zbavíme je všech buněk a zůstane nosná konstrukce, která vypadá jako medúza, a tu postupně osídlíme buňkami příjemce," uvedl Liška. Umělá játra by se mohla transplantovat za deset až 15 let.
"Naším cílem je to popsat a udělat numerické modely takové, aby se dalo dopředu vyzkoumat, co se stane, když ...," uvedl hlavní řešitel projektu za ZČU Jiří Křen. Podle Lišky půjde například spočítat, kde se má do nemocných jater říznout, aby to nezpůsobilo akutní selhání. "Ověřujeme to na zvířeti, které je velké a fyziologicky velmi podobné člověku," dodal. Techniku se učí chirurgové včetně studentů. Čeští vědci budou veškeré výsledky sdílet. Už letos chtějí publikovat, jak zdvojnásobit životnost štěpu jater, který vydrží čtyři až šest hodin.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
