Dnes, 07:35
Plzeňská městská zbrojnice je největší dochovanou historickou zbrojnicí v České republice a právě skončila její modernizace. Pro Západočeské muzeum v Plzni jde o jednu z nejcennějších expozic. Návštěvníci tu mohou vidět stovky palných i chladných zbraní z konce 14. až do poloviny 17. století. Za evropskou raritu se považuje například sbírka gotických pušek a mušket z období třicetileté války. Podle odborníků nejde jen o náhled do historie, zbrojnice má podle nich co říct i k dnešku.
Zbrojnici založil král Karel IV. v roce 1363. Do dnešních dob se v ní zachovaly zbraně z husitských válek až po třicetiletou válku. „Z dochovaných zbrojnic je to jediná a největší. Neexistuje žádná městská zbrojnice tohoto rozsahu a této velikosti v Evropě," popisuje autor expozice František Frýda. „Z písemných pramenů víme, že ve Stříbře byla Karlem IV. zbrojnice také založena, dokonce krátce před tou plzeňskou, ale nezachovalo se z ní vůbec nic,“ zmiňuje.
Expozice v Plzni vznikla před 30 lety. Její renovace začala letos na konci července a teď už je u konce a opět přístupná veřejnosti. Modernizace zbrojnice zahrnovala restaurování předmětů a jejich celkové vyčištění. Změn doznala grafika a ilustrace na informačních panelech. Kromě zbraní a zbrojí se tam lidé dozví informace o opevnění, které udělalo z Plzně ve své době nedobytnou pevnost. Ředitel muzea Jiří Orna upozornil také na novou obrazovku, kde běží zajímavé projekce a filmy o výrobě zbraní a podobně. V neposlední řadě se zbrojnice dočkala i publikace o této unikátní sbírce a jejích osudech.
Renovace zahrnovala i bitevní panorama v podzemí zbrojnice. Freska zobrazuje dobytí města stavovskými vojsky hraběte Mansfelda na počátku třicetileté války.Když zbrojnici Karel IV. v Plzni založil, poslal do města výzbroj pro 400 ozbrojenců. Z ní se dodnes téměř nic nedochovalo, měšťané ale postupně do 17. století svou zbrojnici vybavovali. „Ve zbrojnici je 1306 sbírkových předmětů, z toho je 394 palných zbraní,“ vyjmenoval zbrojíř a spoluautor expozice Jan Balcar. Stovky zbraní v expozici nejsou vystavené ve vitrínách, ale na dřevěných stojanech a policích jako v době jejich vzniku. Palné zbraně jsou funkční, je ovšem otázkou, zda by se po výstřelu nerozpadly. Nicméně za protektorátu se pro potřeby filmařů z několika z nich střílelo a není známo, že by někdo přišel k úrazu.
„Kromě palných zbraní jsou tady i chladné zbraně. Například kropáče, což je vlastně tyčová zbraň, která má na konci dřevěnou palici, do níž jsou zasazeny ocelové ostny. Ta zbraň byla velmi rozšířená již od 13. století. Její užití bylo převážně pěchotou a sloužila ke stržení jezdce z koně. No a poté mu těmi ostatními ostny ještě zkazili odpoledne,“ popisuje s nadsázkou zkušený muzejník.
K vidění jsou tam i části zbroje. Čtyři druhy přileb, hrudní pancíře, rukavice i pěstnice. „Plzeň byla koncipována tak, že se bude bránit na hradbách, proto nebylo třeba krýt spodní část těla, protože ta byla kryta hradbami,“ vysvětluje Balcar. Zajímavostí je pískovcová koule do bombardy, což bylo velkorážní dělo, které k Plzni přitáhli husité. Účel mělo jediné. Zničit hradby. Koule má úctyhodný průměr 50 až 52 centimetrů a váží 174 kilogramů.
„Tato pískovcová koule byla nalezena při archeologickém výzkumu v Mlýnské strouze. Další zajímavostí je, že rozborem bylo zjištěno, že tato koule byla vyrobena z pískovce, který je prakticky místní a pochází z pískovcového lomu v oblasti plzeňských rybníků,“ doplnil Balcar.
Po dlouhé roky byla Plzeň nedobytným územím. Husité obléhali Plzeň čtyřikrát, přičemž ani jednou neuspěli. „Hradby byly poničeny a opraveny, ale nebyly zesíleny nebo modernizovány. A s nástupem palných zbraní a větších ráží už nebyly tak odolné. Byla nechuť investovat do obrany,“ popisuje Balcar.
Ani těžkých palných zbraní neměla Plzeň mnoho. Po dobytí Mansfeldem v roce 1618 tu bylo pouhých 12 děl. „V té době, podobně jako dnes, nebyla valná chuť investovat do obrany a my tady v Plzni víme, jak to dopadá. Mansfeld se sem prostřílel, obsadil město, vybral výpalné a nechal si platit reparace. Město to stálo nemalé peníze,“ upozorňuje Balcar.
Od dobytí Plzně hrabětem Mansfeldem v roce 1618 byla zbrojnice uchovávaná pouze jako památka. Zbraně z ní zůstaly městskou pýchou a v dalších stoletích byly příležitostně vystavovány, například když město navštívil arcivévoda nebo panovník, dodal Frýda.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám