Ruské vlastníky mají v Plzeňském kraji tři historické nemovitosti, v jednom zámečku ubytovali uprchlíky z Ukrajiny

Podle informací serveru Seznam Zprávy jsou v Plzeňském kraji tři objekty, za nimiž stojí ruští majitelé. Toto číslo ale nemusí být konečné. Konkrétně se má jednat o známý klášter v Rabštejně nad Střelou, dále pak o méně známý zámek v Chrančovicích. Obě tyto historické nemovitosti se nacházejí na severním Plzeňsku. Třetím objektem je rovněž málo známý zámek v Otíně u Klatov. 

Barokní klášter v Rabštejně nad Střelou postavený v polovině 17. století v areálu rabštejnského hradu vlastní česko-ruská firma. Objekt dříve patřil loterijní společnosti Sazka, od které ho před lety koupila společnost Krása a zdraví. Jejím polovičním spolumajitelem má být Stanislav Wagner z ruského města Marx v Saratovské oblasti.

Zchátralý renesanční zámek v Chrančovicích vlastní manželský pár podnikatelů z ruské Ufy. Objekt určený k záchraně se prodával v roce 2019 prostřednictvím realitní kanceláře jako ubytovací zařízení se zámeckou zahradou za nezjištěnou cenu. Původní zámek z roku 1795 byl zbořen a na jeho místě se v roce 1909 postavil nový zámek. Od roku 1917 byla nemovitost prázdná a nacházela se ve velmi špatném stavu.   

Zámek v Otíně rekonstruuje ruská podnikatelka

Majitelku původem z ruského Vladivostoku má zámek v Otíně u Klatov. Objekt v dezolátním stavu koupila v roce 2018 Daria Krstev, podnikatelka v oblasti cestovního ruchu, která se po studiích v Londýně usadila v Česku. Zchátralý zámek kompletně opravuje z vlastních prostředků a plánuje v něm bydlet i se svojí rodinou. Celou rekonstrukci postupně prezentuje prostřednictvím opravdu krásných a romantických fotografií na svých webových stránkách chateauotin.com i na Instagramu.

Ruská zámecká paní aktuálně ubytovala ve svém zámku rodinu z Ukrajiny, která tam bydlí už od začátku března. Jsou to příbuzní ženy, kterou chtěla u sebe v tomto roce zaměstnat. Jak sama uvedla pro Seznam Zprávy, ráda by přijala i více běženců, ale současný stav rekonstruovaného objektu, který je stále v nevyhovujícím stavu, jí to neumožňuje. Přesto hledá další možnosti, jak uprchlíkům z Ukrajiny pomoci.

Kromě zázemí pro rodinu majitelky má v objektu otínského zámku vzniknout i velký sál s historickou i moderní knihovnou, kde by se měly pořádat literární akce a besedy se spisovateli. Na zámku se v roce 1827 oženil František Palacký, který tam také začal pracovat na svém největším díle – Dějinách národu českého v Čechách a v Moravě.

Od poválečného vyvlastnění otínský zámek jen chátral a na jeho žalostném stavu se podepsalo i několik necitlivých stavebních zásahů, zcela chybějící údržba a zatékající voda, která značně poškodila zdivo. Do sedmdesátých let minulého století využíval objekt podnik Kozak Klatovy jako skladiště. Později zámek fungoval jako sklad zemědělských produktů.