Klenot lidové architektury západních Čech ožil průvodem masek. Na statek U Matoušů dorazilo přes pět tisíc lidí, kteří si mohli také užít hudební vystoupení i se něco dozvěděli o samotných tradicích spjatých s obdobím masopustu. Loni dokončili památkáři náročnou rekonstrukci boleveckého selského statku, který si klade za cíl lidem připomenout každodenní i sváteční rodinný život hospodáře na přelomu 19. a 20. století.
„Masopust má v Bolevci svou tradici, která se však vytratila už na začátku minulého století. Z bolevecké kroniky víme, že poměrně dlouho se tady ještě držely taneční zábavy konané před Popeleční středou, ale průvod masek je zmíněn naposledy před druhou světovou válkou,“ vysvětluje správce statku U Matoušů Martin Kolovský. Statek loni zažil svou první návštěvnickou sezonu po několikaleté náročné rekonstrukci a je tak na místě, aby se tam vrátily i obyčeje, které jsou se statkem úzce spjaté.
Na statek dorazil jako první průvod masek v čele se správcem statku v převleku za laufra, kterému se někde říká také strakatý. Podle tradice pak požádal starostku o svolení k masopustním rejům. Maškary poté třikrát zvolaly sláva a průvod se vydal na náves, kde postupně obešel osm stavení, aby se vrátil na statek a veselil se s návštěvníky.
V průvodu nechyběl ženich s nevěstou, medvěd, myslivec, řezník, sudička, víla, čarodějnice, bába Blažková, kat, kominík, žid, holič nebo v Bolevci tradiční vodník Polcárek, který měl s sebou i žábu. Kromě místních obyvatel se do průvodu zapojili i bolevečtí hasiči nebo vedení obvodu. Oslavy vyvrcholily pohřbením bakuse. „Jsem moc ráda, že se nám povedlo vrátit do Bolevce tradici, vždyť právě masopust je jednou z příležitostí, jak udržovat lidové zvyklosti, protože posilují vazby mezi lidmi,“ uvedla Helena Řežábová. Na nejmenší návštěvníky čekaly rukodělné dílny, zdobení polštářků, malování na obličej, skákání v pytli nebo házení míčků na přesnost.
Masopust jako takový začíná už po Třech králích, jeho konec je ale pohyblivý, uzavírá se totiž ve vztahu k Velikonocům, konkrétně k Popeleční středě, kdy začíná čtyřicetidenní období půstu. Dříve bývalo zvykem, že lidé před tímto půstem pořádali zábavy a zabijačky a hodovali. Celé období spojovala dlouhá řada tradic. Od zajištění dobré úrody až po plodnost žen.
Čtvrtek, 18. března 2021, 15:25
Rekonstrukce historických staveb, revitalizace dvora, zahrady i nová expozice. Tím vším si prošel selský dvůr U Matoušů v Plzni-Bolevci. Stavení má lidem připomenout každodenní i sváteční rodinný život hospodáře na přelomu 19. a 20. století. Celková...
Oslavy vrcholily s průvodem masek, o čemž se bolevecká kronika zmiňuje jako o takzvaných “bláznových dnech“, které podle historických pramenů začínaly v neděli před Popeleční středou. Nazdobil se hospodský sál, vyhrávalo se a po vsi chodil průvod maškar. Mezi nimi nesměl chybět žid s rancem, medvěd, kominík nebo bába s nůší. Stejně jako v dnešních dobách, kdy v průvodu zahlédnete Donalda Trumpa, i tehdy se objevovaly postavy, které reflektovaly danou dobu. Lidé slavili až do úterý. Úderem půlnoci ale zábava skončila a Popeleční středou se vstoupilo do období půstu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
