Kam se starým nábytkem nebo nepotřebným nádobím? Nechtěné vybavení domácnosti dříve lidé automaticky vozili do sběrných dvorů, ve většině krajských měst však v posledních letech začala vznikat tzv. re-use centra. Často jsou součástí právě sběrných dvorů a lidé zde mohou za symbolický poplatek (či zadarmo) pořídit nábytek, dětský kočárek nebo sedačku, lyže, kola, nádobí a další vybavení do domácnosti.
Jak už naznačuje samotný anglický název re-use (či Re-Use, příp. reuse, ve volném překladu opětovné využití), koncept re-use center vznikl v zahraničí. První re-use centrum v České republice otevřelo v roce 2016 Brno. „Inspirovali jsme se myšlenkou, která již fungovala ve Vídni,” říká mluvčí městské odpadové společnosti SAKO Brno Michal Kačírek.
Princip re-use center je jednoduchý. Lidé do nich nosí nepotřebné, leč stále funkční věci z domácnosti (např. příbory, nádobí, ubrusy, tácy, vázy, vybavení obývacích pokojů koberce, obrazy, knihy, časopisy, CD, vinylové desky, hračky, hry, kola lyže, míče apod.), které místo na skládku či do spalovny putují k novým majitelům. Z fungování center přitom těží jednotlivci i celá společnost: pro zákazníka představuje re-use centrum možnost, jak za velmi nízké (či nulové) náklady vybavit prakticky celou domácnost, společnost zase profituje z předcházení vzniku zbytečného odpadu.
Reuse centrum OZO Ostrava
Provoz re-use center se vyplatí i obcím. Zájemcům totiž mohou vydávat věci za menší poplatek a získané peníze použít na veřejnou správu. „Drobné věci z domácností či dílen prodáváme za symbolickou cenu (od 10 korun za třeba knihu po 200 Kč třeba za lyže). Veškerý výtěžek putuje na výsadbu a údržbu květinových záhonů ve městě. Dosud se takto utržilo více jak 800 tisíc,” popisuje zkušenosti z Brna Kačírek. „Původně jsme počítali s částkou 100 až 200 tisíc korun, nakonec jsme během roku 2020 zvládli vybrat 831 tisíc korun, velmi mile nás to překvapilo. Peníze půjdou na zeleň,” svěřil se Moravskoslezskému deníku jednatel re-use centra OZO Ostrava Karel Belda.
Ekonomický přínost představují re-use centra i z hlediska nákladů, které by obec musela vynaložit na odklízení starého nábytku a dalšího odpadu, které by lidé případně odkládali k popelnicím. „Odložení starého nábytku k popelnicím je vlastně vytvoření černé skládky, náklady na její odstranění pak jdou za obcí,” vysvětluje Lucie Müllerová, mluvčí společnosti EKO-KOM, jež v České republice zajišťuje systém sběru a recyklace obalových materiálů. „Lidé, kteří odkládají starý nábytek k popelnicím, se tak dopouští přestupku,” upozorňuje Müllerová.
Reuse centrum OZO Ostrava
Díky vysoké popularitě re-use center u veřejnosti a řadě praktických výhod projektu pro obce provozuje re-use centra většina krajských měst České republiky. „Re-use centrum funguje v Jihlavě od dubna 2021 a nestačí zájmu, chtěli bychom proto otevřít další,” říká mluvčí jihlavského magistrátu Radovan Daněk. Do nových prostor by podle něj Jihlavané mohli nosit i nábytek a jiné objemné vybavení.
Nábytek mohou nově věnovat i obyvatelé Hradce Králové, kde fungují už tři re-use centra. Osvědčují se výborně, město má proto v plánu zřídit nové, více specializované. „Již nějakou chvíli řešíme situaci s cyklovraky po městě, které jsou bez majitele a mnohdy z kola zbývá už jen rám. Do budoucna proto zvažujeme rozšíření RE-USE pointů ještě o cyklo oblast, a ačkoliv již teď nějaká kola ve sběrných dvorech jsou, mohli bychom tomu věnovat více prostoru. Zatím jednáme s Technickými službami o možnostech svozu cyklovraků po městě,“ říká náměstek hradeckého primátora pro oblast správy městského majetku Pavel Marek.
RE-USE centrum Jihlava
V hlavním městě aktuálně fungují dvě re-use centra. Jejich provoz je navíc propojen s aplikací nevyhazujto.cz. Pracovníci těchto center dokázali za půlroční dobu fungování zachránit 14 372 kilogramů věcí. Zpět pak bylo darováno celkem 1820 předmětů. Praha proto plánuje rozšířit síť re-use center i do dalších míst. „Pozitivní ohlasy z fungování re-use center nás jen utvrdily v tom, že bychom v budoucnu jejich síť rádi rozšířili o více sběrných dvorů a dále tak pomáhali snižovat množství produkovaného odpadu na území Prahy,“ dodává náměstek pražského primátora Petr Hlubuček.
RE-USE centrum Jihlava
Se zřízením re-use center počítají i ve městech, kde zatím podobná zařízení nefungují. „Olomoucké re-use centrum bude součástí projektu velkého odpadového centra, který se připravuje. Nyní je ve fázi řešení a rozhodování o tom, jak bude vypadat,” uvádí mluvčí olomouckého magistrátu Radka Štědrá. „Než vznikne, zvažujeme i formu náhradního řešení, např. v podobě zřízení malého re-use centra v některém ze stávajících sběrových dvorů v Olomouci,” doplňuje.
„Liberec zatím re-use centrum nemá, je však součástí návrhu oficiálního sběrného dvora na Londýnské ulici. V současné době je vše ve fázi přípravy projektové dokumentace,” přidává se mluvčí libereckého magistrátu Jana Kodymová.
Reuse centrum OZO Ostrava
Ne vždy je však zřizovatelem re-use pointů obec. Věnovat jakoukoliv funkční věc mohou lidé například v plzeňském Centru Reuse. „Každý den přijímáme nepotřebné, ale funkční věcí, které už u původních majitelů ztratily využití nebo je nahradily věci modernější. Předměty prodáváme za symbolické ceny,“ říká Petra Kaldová, jež podnik provozuje bez jakékoliv státní či obecní dotace. Centrum se podle ní už nyní těší velkému zájmu, přestože začalo fungovat teprve nedávno.
Soukromého provozovatele má také českobudějovický Kabinet CB. Re-use centrum v jihočeském krajském městě je přitom unikátní hned v několika ohledech. Funguje totiž jako sociální podnik, který dává práci znevýhodněným lidem. Vedle záchrany starých použitelných věcí nabízí Kabinet ČB také řadu dalších služeb: od kurzů pro domácí kutily přes půjčovnu nářadí a nádobí, možnost pronájmu veřejné dílny až po stěhovací práce. „KABINET CB je pro nás ztělesněním toho, co máme v životě rádi a co chceme podporovat. Rádi pracujeme rukama, učíme se novým dovednostem a řemeslům. A také nám přijde správné chovat se s rozmyslem k přírodě a svému okolí,” říká na webu zakladatelka Kabinetu CB Dana Kalistová.
Pomáhat může re-use centrum lidem i dalšími způsoby. V Brně je projekt re-use pointů propojen s nábytkovou bankou Re-Nab. Ta pomáhá prostřednictvím Odboru sociální péče brněnského magistrátu lidem v majetkové nouzi. Za dobu fungování tak projekt pomohl již téměř dvěma stovkám rodin. „S programy Re-Use center jsme spokojeni. Jednak naplňují principy předcházení odpadům a navíc díky jejich existenci pomáháme sociálně slabším rodinám a zlepšujeme životní prostředí města,” uzavírá mluvčí SAKO Brno Michal Kačírek.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
