Úterý, 11. ledna 2022, 17:00
Výstavu s názvem Posláni na Sever, zachycující osudy Čechů, kteří museli za druhé světové války odejít jako totálního nasazení do Norska, představuje od úterý plzeňská Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje (SVKPK). Většinu z nich Němci poslali za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. Historici po jejich osudech stále pátrají a vyzývají případné příbuzné mužů z Plzeňska, aby se jim ozvali. Expozice bude k vidění od úterý 11. ledna do konce února.
„Panely doplní soubor 15 portrétních fotografií potomků nasazených od uměleckého fotografa Vojtěcha Vlka. Texty připravili Vendula V. Hingarová z oddělení skandinavistiky Ústavu germánských studií Karlovy Univerzity a Zdenko Maršálek z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd," uvedl Milan Říský, který ve vědecké knihovně výstavu instaloval.
Na sever Evropy v roce 1942 nedobrovolně putovalo na nucené práce přes 1300 Čechů. "V nehostinných podmínkách stavěli opevnění a železnici. Po válce se začali scházet a říkat si 'Noráci'. Stejný název nese i projekt badatelů Karlovy Univerzity a Technické univerzity v Trondheimu," řekl Říský. Výstava je výsledkem jejich bádání, příběhy nasazených doplňují dobové materiály z pozůstalostí včetně úryvků z válečných dopisů a deníků.
Historici po osudech nasazených stále pátrají. Podle Říského vyzývají případné příbuzné 15 mužů z Plzeňska, aby se jim ozvali. "Jména i místa mohou být zkomolená, neboť jsou rekonstruovaná na základě poněmčených materiálů," dodal. Expozice popisuje osudy 15 lidí z různých míst Plzeňského kraje. Nejstarším "Norákem" byl František Vopat z Rybnice, který se narodil v roce 1899, nejmladším deportovaným Jaroslav Smáha, narozený v roce 1923, který byl původem z Klatov a poté bydlel v Plzni v ulici Pod Švabinami. Zajímavé osudy měli Josef Voler a Antonín Vaněk, kteří utekli z nuceného nasazení v Norsku do Švédska, odkud byli přesunuti do Velké Británie k československé exilové armádě. Voler byl z Líní u Plzně, Vaněk, původem z Benešovska, bydlel poté v Březí u Plzně.
Projekt Česko-norská memorabilia rozvíjí spolupráci mezi oddělením skandinavistiky na Karlově univerzitě a Ústavem moderních dějin na univerzitě v Trondheimu v oblasti dějin první poloviny 20. století. Tematicky se zaměřuje hlavně na osudy nuceně nasazených Čechů. Podle webové stránky projektu, která je v češtině, norštině a angličtině, je aktuálně v databázi 1366 osob.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
