V práci se nenudím. Lidé jsou schopni natěsnat do auta i komín, říká plzeňský dopravní policista

Co vás přivedlo k policii?

Po škole jsem pracoval jako řidič nákladního vozu a poté jsem byl živnostník. Práce u policie mě však vždy lákala. Poprvé jsem přijímací testy zkoušel hned po škole, neuspěl jsem. Naštěstí jsem do toho šel znovu a napodruhé už to vyšlo. Vzhledem k tomu, že miluji motorky a auta, můj cíl byl od začátku poměsně jasně nastavený. Chtěl jsem k dopravní policii a tento sen se mi splnil. Práce mě pak baví o to víc, protože vím, že má smysl. Pomáhat druhým a přispívat k bezpečnosti na silnici je posláním, kterého si vážím.

V terénu se pohybujete na motorce. Jaký je rozdíl ve vaší výbavě a výbavě kolegů v policejních autech? 

Mým dopravním prostředkem je motocykl BMW R 1200 RT. Je to velmi silný stroj se skvělými jízdními vlastnostmi. U sebe vozím veškerou potřebnou výstroj a výzbroj: zbraň, pouta, ruční radar, lékárničku, hasičák. Mám tedy k dispozici podobnou výbavu, jako kolegové ve služebních autech. Ti však mohou být navíc vybaveni třeba o Automatický Elektrický Defibrilátor (AED).

Co se týká bezpečnostních prvků, my, dopravní policisté na motocyklech, nosíme speciální motorkářskou bundu v reflexní žluté barvě a používáme airbagové vesty (tento prvek bych mimochodem doporučil všem běžným řidičům na motorkách). V helmách máme handsfree a používáme i vysílačky. V případě potřeby jsme tak připraveni stejně jako naši kolegové ve služebních vozidlech. 

Někteří motorkáři nás zdraví, někteří provokují

Co je hlavní úlohou dopravního policisty na motorce?

Motocykly využíváme v rámci dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, zabezpečujeme také doprovody vozidel například delegace prezidenta republiky nebo představitelů vlády. K tomu zajišťujeme pomoc při přepravě nadrozměrných nákladů nebo při provádění kontrolního vážení vozidel a dohlížíme na akce motorkářů. U nás v Plzni jde například o známou prvomájovou vyjížďku z plzeňského pivovaru. 

Součástí naší práce jsou navíc různé preventivní akce, kde pracujeme i s dětmi. Ty mají největší radost, když se mohou posadit na motorku a prohlédnout si veškeré vybavení. K tomu všemu samozřejmě zasahujeme u dopravních nehod. Často se v těchto případech stává, že díky motorce jsme na místě nehody jako první.

Jak na vás reagují ostatní motorkáři?  

Někteří nás při jízdě zdraví (způsobem, jakým se zdraví všichni motorkáři). Když pak stojíme na kontrolních bodech, často se přijdou podívat na motorky, ptají se na vybavení, zajímají se. Na druhou stranu se vždy najdou ti, kteří nás nevidí rádi. A někdy dokonce i provokatéři. Chtějí s námi závodit a vyzkoušet se, jestli nám zvládnou ujet. No, nezvládnou. (úsměv) 

Opravdu to nedoporučuji. Je to zbytečný hazard a ohrožení zdraví všech účastníků silničního provozu. 

Musíme být vždy o krok napřed před běžnými řidiči

Co máte na své práci rád nejvíce?

Vzhledem k tomu, že mám obecně blízko k motorkám, užívám si úroveň vozového parku, který máme k dispozici. Na své práci také oceňuji možnost neustále se vzdělávat a zlepšovat. Týká se to i jízdních dovedností. Pravidelně trénujeme a procházíme různými kurzy na polygonu, jezdili jsme například i na brněnském okruhu pod vedením pana Abraháma a pana Sršně, tedy bývalých špičkových motocyklových jezdců.

Na těchto kurzech se učíme zvládat stroje v nestandardních situacích, vyzkoušeli jsme si zařízení Skid Car, trénujeme PIT manévry. Na silnici musíme být perfektně připraveni na každou situaci a svými schopnostmi být vždy o krok napřed před běžnými řidiči. 

Pronásledoval převaděče migrantů v Makedonii, zachraňoval životy. Poděkování od lidí pro nás stejně znamená nejvíc, říká policista ze Zbirohu

Pondělí, 1. března 2021, 18:00Společnost

Za svou policejní kariéru zažil pronásledování převaděče uprchlíků na Balkáně a pomáhal zachraňovat desítky životů, na druhou stranu zná velmi dobře i denní policejní práci malém městě. Zdeněk Dubček slouží u Policie České republiky šest let. A...

Jak k vám lidé přistupují při silničních kontrolách?

Musím pochválit řidiče, že se nesnaží vymýšlet různé absurdní výmluvy, jako tomu bylo dříve. Občas si nás (mírně řečeno) testují, ale když zjistí, že nepochodí, nechají toho. Týká se to hlavně řidičů nákladních vozidel, kteří manipulují s tachografy a dodržováním bezpečnostních přestávek. Ti se pak většinou omluví a vše v klidu vyřešíme.

Občas se také motoristé snaží uvést nepravdivé informace o vzniku dopravní nehody. Přitom je to úplně zbytečné. Máme odborníky, kteří na místě dokáží jasně určit, jak se dopravní nehoda stala. Pravda tak stejně nakonec vyjde najevo a lhaní může lidem jen uškodit. 

Vana, komín a dvě kila pervitinu

Dokázal byste si vzpomenout na nějaké zvláštní zkušenosti či bizarní zážitky ze služby?

Občas zůstává rozum stát nad věcmi, které se lidé snažít převézt. Zažil jsem situace, kdy se řidiči snažili do malého auta natěsnat vanu nebo celý komín. Velké překvapení nás čekalo také při jedné běžné silniční kontrole, kdy jsme u cestujících objevili dva kilogramy pervitinu. Bohužel často řešíme, že lidé vozí v autě nepřipoutaná zvířata. Někdy je dokonce vezou na klíně, což je velmi nebezpečné pro cestující i zvíře samotné.

Komu byste doporučil práci u dopravní policie? 

Rozhodně lidem, kteří mají - stejně jako já - blízko k životu na silnici. Práce dopravního polocisty je skvělá nejen z hlediska špičkového vozového parku, ale i po stránce rozvoje jízdních a dalších dovedností. Navíc, jde o společensky zodpovědné poslání. kdy přispíváte k obecnému dobru. 

Být dopravním policistou je pak v neposlední řadě práce, která rozhodně není monotonní. Každý den je jiný. Nikdy se nenudíte. Noví policisté dnes navíc dostanou náborový příspěvek ve výši až 150 tisíc korun. Volná místa v Plzeňském kraji pořád máme. Já bych neváhal ani minutu. (úsměv)