Lidé v těchto dnech přicházejí na hřbitovy, aby uctili památku zemřelých. Proč však jen zůstat u krátké vzpomínky a zapálení svíčky, když procházka po plzeňském Ústředním hřbitově nabízí tolik zajímavostí. Některé staré hrobky dotváří zdejší unikátní atmosféru a řada z nich disponuje i cennou sochařskou výzdobou. Na největším hřbitově v Plzni najdete také více než čtyřicet čestných hrobů významných Plzeňanů.
Vzhledem k blížícímu se dni Památky zesnulých v úterý 2. listopadu bude Ústřední hřbitov bude otevřený od 7 do 20 hodin.
Vůbec první hroby byly na plzeňském hřbitově U Václava zřízené už v roce 1901. V květnu 1926 tam začalo sloužit krematorium postavené podle návrhu tehdejšího městského architekta Hanuše Zápala. Ročně se v Plzni uskuteční zhruba 3 500 žehů, pohřbů do země je zhruba stovka. Správa hřbitovů a krematoria se momentálně soustředí na úpravy v nejstarší části hřbitova. Některé hrobky můžeme bezesporu označit za umělecká díla.
„Například hned vedle kaple sv. Václava je čestný hrob plzeňského rodáka Ladislava Sutnara. Jeho náhrobek vytvořil Petr Vogel. Náhrobek na čestném hrobě loutkáře Josefa Skupy je zase dílem známého plzeňského rodáka Jiřího Trnky, jenž má u nás také čestný hrob. Několik pomníků a náhrobků navrhl architekt Hanuš Zápal, například pro národopisce Ladislava Lábka nebo pro purkmistra Václava Petáka či pro spisovatele Karla Klostermanna,“ říká ředitelka Správy hřbitovů a krematoria Kateřina Šneberková.
Karel Klostermann byl ve své době nesmírně populární spisovatel, který se věnoval hlavně tématu života lidí na Šumavě. Podstatnou část života prožil v Plzni. Když přišla chvíle posledního rozloučení, vyprovodily ho na hřbitov tisícovky lidí.
Smuteční průvod se 20. července 1923 vypravil z náměstí Republiky, foto: klostermann.cz
Čestných hrobů najdeme na Ústředním hřbitově celkem 47. U každého z nich je umístěna i cedulka s krátkým textem. Poslední dva hroby zřídilo město v roce 2020. Šlo o poctu výtvarníku Josefu Hrubému a vědci v oboru jaderné, fyzikální a supramolekulární chemie Emanuelu Makrlíkovi.
„Každý rok jich několik přibude. Město se prostřednictvím naší správy o tyto hroby stará. Ve výročí úmrtí i na Dušičky na ně pokládáme květiny. Máme také několik památníků obětem válek. Ty také udržujeme a staráme se o jejich květinovou výzdobu,“ doplňuje Šneberková.
Úterý, 26. října 2021, 16:30
Obřad a rozloučení v síni krematoria může být pro mnohé velmi neosobní. Správa hřbitovů a krematoria města Plzně proto přichází s novinkou, kterou je pohřeb ke kořenům stromů. Pozůstalí si mohou vybrat místo na Lesním hřbitově a rozhodnou také o...
Dvanáctihektarový hřbitov v Plzni na Doubravce je nejen místo posledního odpočinku našich blízkých, ale vedený je také jako významný krajinný prvek. Zaměstnanci se o něj starají jako o park. Vše konzultují s odborníky na dendrologii a botaniku. Společně konzultují péči o staré stromy i jaké by bylo vhodné nově vysadit. Atmosféru bezesporu dotváří i opuštěné hrobky a pomníky, na kterých se zub času už významně podepsal. Když se k takovým místům nikdo dlouho nehlásí, nemusí to nutně znamenat, že je Správa hřbitova zruší.
„Většinou se jedná o hrobová místa a hrobky, které jejich původní majitelé takzvaně vyplatili na dobu trvání hřbitova, případně na 100 let. Pokud u těchto hrobových míst neznáme majitele, o tato místa pečujeme a provádíme na nich pravidelnou údržbu. K Ústřednímu hřbitovu neodmyslitelně patří arkády, v nichž jsou umístěny hrobky většinou s cennou sochařskou výzdobou. Do budoucna počítáme s jejich rekonstrukcí, která bude finančně velmi nákladná,“ dodává ředitelka.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
