Křik a hrubé nadávky patří k realitě čtvrtiny partnerských vztahů v Česku

Nezvládnuté emoce, křik, facky, psychický nátlak i hrubé formy fyzického násilí. Taková je realita v mnoha českých domácnostech, která má stále velmi negativní dopady na jednotlivce i celou společnost. Služeb a programů pracujících s lidmi, kteří se dopouštějí násilného jednání, je však v ČR stále poměrně málo. LOM v květnu letošního roku realizoval ve spolupráci s agenturou Nielsen Admosphere výzkum, který mapoval výskyt a formy domácího násilí, včetně dopadu covidové pandemie.

Celkem 10 procent oslovených se v rámci výzkumu označilo za osobu, která se dopouští násilného chování ve vztazích, 11 procent připustilo, že se nějakého násilného chování vůči partnerovi, dětem nebo jiným členům rodiny dopustili v posledních 12 měsících. Tato čísla signalizují podle odborníků obrovský celospolečenský problém.

„Při zjednodušeném přepočtu se v ČR jedná o více než tři čtvrtě milionu lidí starších 15 let. Přitom je jisté, že jde pouze o špičku ledovce, protože v naší populaci určitě žije mnoho lidí, kteří svůj problém nepřiznají, nebo ho nejsou ani schopni rozpoznat,“ komentuje socioložka Hana Friedlaenderová z výzkumné agentury Nielsen Admosphere.

Násilí v době pandemie

Výzkum překvapivě ukázal, že počet lidí, kteří se chovají násilně během pandemie, výrazně nevzrostl. U části populace se však snížila schopnost zvládání emocí a vzteku. Zároveň platí, že samotný výskyt násilí není jedinou veličinou, kterou je možné měřit zhoršení situace v době covidu. „Mohl narůst počet lidí, u nichž se zvýšila intenzita a frekvence násilných epizod. Jinými slovy, ti, kteří se dokázali chovat nenásilně ve vztazích před pandemií, to podle našich dat zvládli i během ní. Zajímavá budou s odstupem času čísla z intervenčních center a jiných organizací pro oběti násilí, která ukážou, zda se během pandemie opravdu zvýšil počet jejich klientů. Počítejme také s tím, že dopady pandemie na psychické zdraví lidí budou ještě nějakou dobu dojíždět,“ komentuje výzkum Evžen Nový, vedoucí terapeutického týmu programu Zvládání vzteku, který Liga otevřených mužů nabízí klientům v Praze a Plzni.

Nevyjadřovat vztek je rozhodně nezdravé, říká psychoterapeut Evžen Nový

Úterý, 2. února 2021, 07:20Společnost

Vztek je naše přirozená emoce. Ne každý s ním však umí i adekvátně zacházet. Zatímco se jedni vykřičí nebo bouchnou do stolu, druzí se mnohdy uchylují k násilí na svých nejbližších. Právě na ně se zaměřuje program organizace Ligy otevřených mužů....

Násilí má řadu forem

Výzkum mapoval také výskyt různých forem psychického a sociálního násilí, které zatím společnost bere v úvahu mnohem méně než násilí fyzické nebo sexuální. Čtvrtina dospělých, kteří žijí v dlouhodobém vztahu, přiznává, že v něm používá nebo zažívá alespoň občas křik, nadávky a urážky. Mezi další poměrně časté situace patří například ponižování před jinými lidmi, extrémní žárlivost nebo izolování partnera či partnerky od přátel a rodiny.

Řady forem psychického a sociálního násilí se dopouštějí více ženy než muži. Partneři i partnerky se podle výzkumu shodují, že ženy častěji své partnery kontrolují. Ženy také běžněji projevují i extrémní žárlivost a jsou citlivější vůči ponižování nebo zostuzování před jinými lidmi než muži – samy častěji připouštějí ponižování partnera, ale i častěji uvádějí ponižování ze strany partnera-muže.

Nezvládnutý vztek má mnoho negativních dopadů

„Vztek vyvolává fyziologickou reakci těla, při níž jsou uvolňovány mobilizační hormony jako například adrenalin. Pokud jsme těmto stresovým hormonům vystaveni pravidelně a dlouhodobě, může to mít negativní dopad na naše zdraví,“ popisuje psychoterapeut Evžen Nový. Zahraniční výzkumy například potvrzují, že lidé, kteří dlouhodobě nezvládají svůj vztek, jsou náchylnější k chronickým zánětům, poruchám spánku, metabolickým poruchám nebo kardiovaskulárním onemocněním.

Absence strachu je podstatou psychopatie, říká klinický psycholog Radek Pěkný

Sobota, 5. září 2020, 20:10Společnost

Jsou bezcitní, sebestřední, manipulativní. Psychopati žijí mezi námi a často o tom ani nevíme. Jak se dá takový psychopat poznat? A co vlastně tento pojem znamená? To a ještě mnoho dalšího se dozvíte na přednášce psychologa Radka Pěkného v neděli...

Bez povšimnutí samozřejmě nelze nechat ani dopad na blízké osoby. U žen i mužů, kteří zažívají nezvládnutý vztek a násilí svých partnerů a partnerek, se kromě zvýšeného rizika fyzického zranění objevují konstantní stres a strach, které mohou vést k chronickým zdravotním obtížím, jako jsou bolesti hlavy, zad, opakující se mdloby a záchvaty či poruchy spánku a příjmu potravy. Např. podle odhadů Světové zdravotnické organizace trpí ženy, které se staly oběťmi násilí
v partnerských vztazích, dvakrát častěji depresemi.

Stranou nelze nechat ani vliv na děti. Jedna ze zahraničních studií, která vyšla v American Journal of Preventive Medicine a byla realizována na vzorku 9508 lidí, například ukazuje, že u dospělých osob, které byly v dětství výrazněji vystaveny násilí ze strany rodičů, je až 12krát vyšší riziko, že se u nich vyskytne alkoholismus, užívání drog, deprese, pokus o sebevraždu a až 4krát vyšší riziko kouření a rizikového sexuálního chování, než je tomu u osob, které násilí v dětství vystaveny nebyly.

Vše lze dostat pod kontrolu

„Lidé, kteří se dopouštějí násilí, nejsou jen strůjci problému. Jsou také nezbytnou součástí jeho řešení. Základním principem je přijetí odpovědnosti za násilí a nehledání výmluv v okolí (manželka si za to může sama, v práci mám blbého šéfa apod.). Muži odhodlaní řešit svůj problém za námi pak často přicházejí dobrovolně. Odpovědnost za své chování přijímají a mají odvahu hledat řešení,“ říká k tématu Josef Petr, ředitel Ligy otevřených mužů.