V naprosto žalostném stavu a bez šance na záchranu se nachází jeden z nejslavnějších šumavských domů, bývalá knížecí hájovna v zaniklé obci Pustina nad Dobrou Vodou u Hartmanic. V objektu, který připomíná zámeček, bydlel až do své smrti legendární šumavský lékař Zdeněk Kostrouch, který za svými pacienty jezdil do širokého okolí na koni. Hostem tam býval i prezident Edvard Beneš. Teď je kdysi výstavní hájovna doslova na spadnutí a magicky přitahuje nejen milovníky urbexu, ale i běžné turisty.
Nebýt čtyř masivních sloupů v průčelí budovy, zřejmě by se už celá stavba poroučela k zemi. Na jednom místě už se část šindelové střechy a krovu propadla. Z obrovské díry trčí polámané trámy. Všude leží trosky a sutiny. Před hájovnou i uvnitř hájovny. Opravit ruinu v takovém stavu už je téměř nemyslitelné. Lidé, kteří navštěvují a sledují místo pravidelně, vždy čekají na to, zda dům přežije další zimu a vydrží sněhovou zátěž.
Objekt je volně přístupný, není kolem něj žádný plot. Nachází se ve vzdálenosti asi dva kilometry od vyhlášené restaurace a penzionu Chata Rovina.
Hájovna v klasicistním stylu byla postavena přibližně na začátku 19. století. Tehdy byla součástí dnes již dávno zaniklé sklářské osady Pustina. Z původních devíti domů osady už zbyla jen zdevastovaná hájovna a rozpadající se přilehlé hospodářské budovy. Před jednou z nich je i malá vodní nádrž s pokroucenými stromy, která by mohla sloužit jako lokace pro natáčení hororu. Můžeme se jen domnívat, na kterých místech stály zbývající obytné domy.
Za první republiky patřila hájovna významnému bankéři Františku Haškovi, ze kterým tam jezdil i prezident Edvard Beneš. Bankéře popravili za války nacisté a jeho syn Josef vycestoval v roce 1948 do USA. Později se tam dostala i jeho rodina, včetně dcery Elišky, která předtím na Šumavě i v této hájovně často pobývala u své šumavské babičky. V USA se Eliška Hašková stala ředitelkou Kanceláře prezidentských zpráv a sekretářkou pěti amerických prezidentů v Bílém domě. V 90. letech minulého století se vrátila do Česka. A právě Eliška Hašková - Coolidge je aktuálně majitelkou zničené hájovny.
O tom, že majitelkou objektu je bývalá sekretářka amerických prezidentů se ostatně dozví každý, kdo vstoupí dovnitř. V několika zdemolovaných místnostech i ve vstupní chodbě jsou na zdech nápisy, že za současný stav hájovny nese odpovědnost ona, jako majitelka a že dům nedokázala opravit, i když to původně avizovala. Na její obhajobu je třeba dodat, že v době, kdy hájovnu získala zpět do svého majetku, byla už velmi poškozena.
Jednoznačně nejslavnějším obyvatelem knížecí hájovny byl ovšem od roku 1964 až do roku 1993 šumavský lékař Zdeněk Kostrouch. Ten díky svým konexím objekt zachránil před demolicí, i když ležel na území vojenského újezdu Dobrá Voda. Do již tehdy zchátralé hájovny se nastěhoval s tehdejší manželkou. Legendárním se stal doktor Kostrouch tím, že objížděl své pacienty na koni. Zvíře považoval v horách jako nejspolehlivější dopravní prostředek a dával mu přednost před automobilem.
Lékaře později jeho manželka opustila a v hájovně začal žít se svojí zdravotní sestřičkou. Tu později vystřídala ještě další partnerka a nastala nejčernější doba pro hájovnu. Na sklonku svého života už totiž bohužel doktor Kostrouch žil poněkud „poustevnickým“ stylem a holdoval alkoholu. Zemřel v roce 1993 ve věku 71 let. Dům dále chátral a pustnul, hospodařila tam velmi svérázná poslední partnerka šumavského doktora, která svým přístupem místu zasadila poslední ránu. Když potom hájovnu získala v restituci zpět zmíněná Eliška Hašková – Coolidge, jednalo se už o totální ruinu.
Pokud se lidé odváží navštívit interiér domu, spatří několik zdevastovaných místností v přízemí, včetně prádelny. Můžeme se jen domnívat, jaký účel měly původně jednotlivé místnosti. Kdo se vydá po téměř rozpadlém schodišti do první patra, vyhne se několika propadlinám a nespadne na něj část stropu, dostane se okolo zbytků toalety v mezipatře do prvního patra. Tam lze navštívit několik netradičně členěných místností. Ta prostřední má výstup na balkonek, který byl umístěn uprostřed průčelí budovy. Dnes balkonek samozřejmě chybí. V některých pokojích jsou patrné zbytky původní malby na zdech. Zdobily je obrázky malých jelenů, nebo další šumavské motivy. Podlaha je v patře většinou vytrhaná. Pro pocit bezpečí je lepší chodit jen po trámech. Z původního zařízení už nezbylo vůbec nic. Vandalové rozbili i záchodovou mísu. Za povšimnutí stojí ještě velmi chladný sklep, který je plný vody.
Na někoho působí návštěva bývalé slavné hájovny romanticky, pro někoho jiného jde o nesmírně depresivní a hororový zážitek. V každém případě jde ale o skutečně hluboký zážitek. Málokteré místo na Šumavě se totiž může pochlubit tak zajímavou historií. Pár desítek metrů od hájovny je tradiční šumavské umrlčí prkno ozdobené květinami, věnované legendárnímu doktoru Kostrouchovi. Alespoň o toto místo někdo s láskou pečuje.
Foto
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
