Celkem deset 14 dní starých selátek maďarského plemene Mangalica roztrhali vlci v ohradě na šumavské Ekofarmě Svinná, nedaleko od Javorné na Klatovsku. Do výběhu chráněného elektrickým ohradníkem se podle stop ve sněhu dostala zřejmě vlčice se svým mládětem, které se pod dohledem matky učilo lovit. Zůstala po nich jen krvavá spoušť a mrtvá zvířata.
„Celé to strašné vraždění přežila jen čtyři selátka, která se teď všeho strašně bojí. Některá selata byla doslova překousnutá vejpůl. Další byla rozpáraná a chyběly jim končetiny. Byl to hrozný pohled,“ vzpomíná na masakr majitelka rodinné ekofarmy Hana Puchtová.
Vlci zaútočili na prasátka v noci. „Napadlo ten den hodně sněhu a v důsledku toho zřejmě nešel elektrický ohradník. Vlci ho přeskočili a pak už jim nebránilo v zamordování deseti selat. Výběh je jinak chráněn pletivem, elektrickým ohradníkem a na některých místech také dřevem,“ uvedla farmářka. O den později se vlci k výběhu opět vrátili, aby dokonali dílo zkázy, ale to u fungoval elektrický ohradník, přes který se tentokrát nedostali.
Po prvním útoku zmizela z výběhu dvě roztrhaná selata, jejichž pozůstatky farmáři později našli. Kolem objevili i stopy rysa. Ten na živá zvířata tentokrát nezaútočil.
Řádění šelem už na ekofarmě ve Svinné zažili i v minulých letech. „Loni nám vlci zabili tři jehňata a jedno tele. A před několika lety nám rys usmrtil kolem 17 jehňat. Živého vlka jsme tady u nás vlastní oči neviděli, ale poblíž sousedního Čachrova ho zachytila fotopast,“ říká Hana Puchtová.
Vzhledem k tomu, že jsou vlci chráněni a nelze je zastřelit, mají farmáři jedinou možnost, jak jim čelit. Svoje hospodářská zvířata mohou sofistikovaně zabezpečit. Pokud si za nemalé peníze nepořídí speciálního hlídacího psa, mohou si zažádat o dotace na pastevní areály, kdy EU poskytuje stoprocentní ochranu proti vlkům.
Toho chtěli využít i farmáři ze Svinné, kteří si připravili projekt. „Chtěli jsme budovat košáry, což je oplocené zimoviště, nahoře vede elektřina a zvířata jsou uvnitř v bezpečí. Bohužel jsme narazili na úředníky ze stavebního úřadu, kteří nám nepovolili nic takového postavit, protože je tady daný územní plán, tak se tady nesmí stavět nic. Škodu za usmrcená zvířata by měla platit Česká republika. Ale zatím nám nic nepřišlo ani z těch předchozích případů,“ dodala smutně Hana Puchtová. Přesto se rodina nevzdává a s chovem hospodářských zvířat na své farmě nehodlá končit.
Na Šumavě se vlci sporadicky objevovali v nedávné historii. Až kolem roku 2016 zde vzniklo trvalé osídlení. To vytvořil smíšený evropský pár, k samci prokazatelně pocházejícímu z Itálie se přidala samice, jejíž původ je z populace na pomezí Polska a Německa. „Vytvoření smečky jsme zaznamenali v polovině roku 2017. Rozmnožování se potvrdilo i loni, kdy jsme zaregistrovali také vytvoření druhé vlčí smečky na území Šumavy a Bavorského lesa,“ říká Oldřich Vojtěch z NP Šumava.
Loni v zimě se podařilo na Šumavě odchytit tříletou samici divokého vlka obecného, která dostala na krk telemetrický obojek. Ten umožňuje sledovat její pohyb. Jedná se o prvního českého takto monitorovaného vlka. Odchyt a osazení vlka obojkem je velkým přínosem ve studiu ekologie tohoto navracejícího se druhu. Přínos záznamů o pohybu vlků přinese přesná data o tom, jak vlci v naší krajině fungují, kde tráví většinu času, jak často a kam chodí lovit.
Zároveň budou údaje z obojku významné i z ochranářského pohledu, data mohou například dokládat, jaký podíl času vlci věnují návštěvám farem s hospodářskými zvířaty ve srovnání s lovem volně žijící kořisti. Hlavní kořistí vlků je především mnohde přemnožená spárkatá zvěř, která způsobuje citelné škody lesníkům i zemědělcům. Ta tvoří 98 procent vlčího jídelníčku.
V současnosti se v ČR nachází nebo sem zasahuje okolo 18 vlčích teritorií. Populace vlků v posledních letech vzrůstá zejména s expanzí populace z Německo-Polského pomezí.
Foto Archiv Hany Puchtové / Richard Beneš / Pixabay / NP Šumava
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
