Vynálezce František Křižík rozsvítil i Plzeň. Město si připomnělo výročí jeho úmrtí

František Křižík se narodil roku 1847 v Plánici u Klatov v rodině ševce a jako student neměl ani na poplatek za maturitu. Na pražskou techniku nadaného Křižíka vzali i bez maturity. Studium stihl za pouhého dva a půl roku a krátce nato začal pracovat u železnice jako přednosta telegrafního oddělení tratě Plzeň – Chomutov.

Právě s Plzní je spjat počátek jeho obloukových lamp. Dílnu si Křižík zřídil v domě U Zlatého zvonu v Pražské ulici, který patřil zvonařské rodině Pernerů. Dům již nestojí, osudným se mu staly povodně v roce 2002. Ještě za Křižíkova života mu byla roku 1936 na tomto domě odhalena pamětní deska. O pět let později byla přenesena na pomník v nynějších Šafaříkových sadech a v roce 1997 byl celý pomník přesunut do dnešních Křižíkových sadů.

Na pomníku je také bronzová deska s obloukovými lampami a textem: U Zvonu vyráběl František Křižík své první obloukové lampy vynalezené 1880. V roce 1881 instaloval Křižík obloukové lampy v Měšťanském pivovaru. V roce 1889 spolupracoval Křižík s Emilem Škodou, který chtěl zavést elektřinu do svého domu na Klatovské třídě. Jednalo se vůbec o první soukromý dům, který byl v Plzni osvětlený elektřinou.

Křižík měl významný podíl i na rozvoji městské dopravy v Plzni. V roce 1899 byl v Plzni zahájen tramvajový provoz. František Křižík pro město navrhl motorové tramvaje, které pak dodala Brožíkova továrna v Plzni, ovšem o jejich elektrické vybavení se postarala Křižíkova firma.

František Křižík kromě obloukové lampy se samočinnou regulací vynalezl také světelnou fontánu, zdokonalil elektrické tramvaje a mnoho dalších zařízení. Dokonce sestrojil také elektromobil. Během svého života postupně vybavil na 130 českých elektráren svým zařízením a podílel se na elektrifikaci mnoha českých měst.

František Křižík zemřel v Stádlci u Tábora ve věku 93 let. Pohřben byl se všemi poctami na pražském Vyšehradě.