Plzeň připravuje nový systém práce s lidmi bez domova. Bude tak reagovat na odbornou analýzu, kterou město zadalo. Bezdomovců je po Plzni zhruba 400. Stále se ale zvyšuje počet mladých lidí a cizinců, zejména Slováků. Podle radního pro bezpečnost Martina Zrzaveckého (ČSSD) se musí zlepšit terénní programy, aby byli lidé bez domova více informovaní. Aktuálně mnoho z nich vůbec netuší, kde hledat pomoc nebo nocleh. Sklady jsou přitom plné spacáků, dek i stanů.
Kvůli tomu, že jich před Vánoci zemřelo na ulici více než v minulých letech (do deseti lidí), zkontrolovali policisté a strážníci místa, kde přebývají. „Analyzovali, co se tam děje, v jakém stavu lidé jsou a jaké mají potřeby," řekl radní Martin Zrzavecký. Zjistilo se například, že nemají informace o tom, kam si mohou dojít pro jídlo, oblečení, spací pytle a deky.
Město také zvýšilo počet lůžek pro lidi bez domova, které má nasmlouvané se soukromými ubytovnami. Zatím je jich 18, ale podle radního to mohou být násobně větší počty. „Kdyby nestíhal Domov sv. Františka (noclehárna má 45 lůžek, provozuje ho městská charita), tak abychom zajistili ubytování jinde. Lůžka zatím nejsou zaplněná," vysvětluje radní. Z pondělí na úterý bylo jich tam bylo volných sedm.
Ve skladech je také 80 spacích pytlů, dek a stanů. „Ale není zájem. Za prosinec se vydalo deset spacáků, jeden stan a pár karimatek," podotkl Zrzavecký. Radní David Šlouf (ODS) v pondělí neziskové organizace upozornil, že se očekávají větší mrazy a že si mohou věci vyzvednout.
Úterý, 15. prosince 2020, 16:20
Otázka bezdomovectví se řeší na území Plzně celoročně, nejvíce však graduje v zimních měsících, kdy přibývá úmrtí v důsledku podchlazení. Jedním z posledních případů byla žena, kterou nalezli kolemjdoucí na lavičce v parku na Homolce. Ta se zřejmě...
V Plzni obsluhují terén charita, Centrum protidrogové prevence a terapie, spolek Ulice, Point 14, Ponton, Středisko křesťanské pomoci a další. „S některými organizacemi jsme teď vedli diskusi. Představují si pomoc na vyšší úrovni. Hledáme důvody, proč o některé služby není zájem," uvedl Zrzavecký. Bezdomovci podle něj nemají důvěru v instituce, jako jsou město a městská policie, která má přitom detailní znalost míst pobytu, stavu i problémů lidí bez domova.
Město teď zadalo odbornou studii bezdomovectví. Zpracuje ji do konce roku místní katedra sociologie s neziskovými organizacemi po diskusích s bezdomovci. „Podle výsledků budeme zřejmě služby přenastavovat. Řekne nám, zda je nutné zavést nová systémová opatření," odhaduje Zrzavecký. Město plánuje rozšíření kapacity Domova sv. Františka, kde koupilo další dům, a kromě městské charity tam bude působit Armáda spásy. Zvažuje i zřízení denních center na více místech.
V Plzni je teď asi 400 bezdomovců, nejsou mezi nimi děti nebo příliš staří lidé, průměrný věk je 30 až 40 let. „Zvýšil se počet lidí, kteří nemluví česky a neumí fungovat s úřady," uvedl Zrzavecký. Spousta bezdomovců nemá doklady. Cizinců je minimálně třetina, nejvíce Slováků.
Po městě se moc neshlukují a jsou většinou roztroušeni v místech, kde na ně není tolik vidět, například v Českém údolí, na loukách na Roudné, pod mosty na Letné nebo na Rokycanské třídě. Nákaza koronavirem podle Zrzaveckého zatím zasáhla jen čtyři lidi. U sv. Františka je buňka, kde mohou maximálně tři bezdomovci trávit karanténu. „Pokud jich bude více, spustíme připravené karanténní místo ve Školní ulici (bývalá škola se 16 lůžky)," dodal. Lékařskou péči platí město. Doktoři z Polikliniky Bory docházejí dvakrát týdně do Domova sv. Františka a dále funguje ordinace na poliklinice.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.