Plzeňané se jako obyvatelé jediného města v tehdejším Československu postavili veřejně komunistickému režimu poprvé už 1. června 1953 mohutnou demonstrací. A v listopadu 1989 se Plzeň velmi rychle zapojila do revolučního dění. Stovka studentů uctila poklidným způsobem památku Jana Opletala v Kopeckého sadech 17. listopadu. O den později se už do akce vložili i herci Divadla J.K.Tyla a odstartovali tak fakticky Sametovou revoluci v Plzni.
Herec Pavel Pavlovský přečetl 18. listopadu před uvedením premiéry v Komorním divadle jménem souboru prohlášení, ve kterém divadelníci odsoudili policejní zákrok na Národní třídě v Praze. V neděli 19. listopadu šlo už Divadlo J.K.Tyla do stávky. Během víkendu se ovšem v Plzni nic dalšího revolučního nestalo.
Věci se daly do pohybu až v pondělí, kdy se jako první zapojili studenti lékařské fakulty. Pod vedením Marcela Hájka (dnes známého lékaře a bývalého politika) začali medici připravovat stávku, do které vstoupili o den později. „Děkan Macků nám předal klíče od fakulty a řekl, že bojujeme za svou budoucnost a že nám v tom nebude a nechce bránit," vzpomínal na začátek revoluce Marcel Hájek. Poprvé se pak demonstrovalo v Plzni v úterý 21. listopadu před lékařskou fakultou, kde se sešly asi tři tisíce lid
Další už se demonstrace uskutečnila na náměstí Republiky s mnohem mohutnější účastí veřejnosti. Pravidelně se tam pak konaly demonstrace každý den až do 28. listopadu.
Ještě před demonstracemi začali studenti z lékařské fakulty zdobit Plzeň ručně vyrobenými plakáty. Hlavním cílem se tehdy stalo sídlo KV KSČ na Americké třídě. „Měl jsem pocit, že se tady dlouho nic neděje, že zatímco v Praze se už všechno hýbe, tak Plzeň pořád spí. Tak jsem na štábu, kde to ze začátku táhla jen hrstka tak 20 opravdu aktivních nadšenců řekl, že jim (KSČ) ten jejich krmelec polepíme. Nepamatuji si přesně, kdy to bylo,“ vzpomínal jeden z tehdejších aktérů, lékař a nyní starosta plzeňského obvodu Radčice Rolando Arias. Krmelec se podle něj říkalo krajskému sídlu KSČ, protože z toho místa komunisté krmili lidi lžemi.
Od nápadu do realizace uběhl snad den nebo dva. Studenti nepřetržitě kreslili plakáty s výzvami, hesly i výsměšnými komentáři ke KSČ. Málo se spalo. „I když jsme různými cestami získali cyklostyl na kopírování a asi auto kancelářského papíru, byly to všechno ručně malované plakáty. S vylepováním jsme začali někdy kolem půlnoci. Věděli jsme, že tím pácháme trestný čin. Na místo přijela jedna policejní hlídka, tehdy samozřejmě Veřejná bezpečnost. Místo toho, aby nás ti policajti sebrali, tak nám pomáhali vylepovat ty plakáty,“ vzpomínal Arias.
Studenti hustě polepili nejen spodní část budovy, ale horolezci plakáty umístili i do větší výšky. „Bylo nám jasné, že to budou chtít zase sundat, takže jsme to všechno pořádně přetírali nitrolakem, aby to drželo. Některé plakáty tam byly ještě tak před 16 lety,“ zdůraznil Arias.
Polepení komunistického sídla, kolem něhož denně jezdily tisíce lidí do práce nebo do školy chodily pěšky, bylo především důležitým symbolem. „Pohaněli jsme jim ten jejich symbol. Když i ti, kteří zatím váhali, viděli, že mají komunisté polepený barák a nic s tím nemohli udělat, došlo jim, že se už opravdu něco děje,“ řekl Arias.
Další pamětník vzpomínal na to, jak chtěli studenti zničit další nenáviděný symbol, kterým byla obří svítící rudá hvězda umístěná na střeše sídla KV KSČ. „Chtěli jsme ji shodit na ulici, ale to nám rozmluvili, že by to mohlo být nebezpečné. Nakonec jsme ji jen povalili na střechu, aby nebyla vidět,“ uvedl bývalý student technické vysoké školy. V budově později sídlila právnická fakulta, teď je objekt vyklizený, uzavřený a čeká na své další využití. Povalená hvězda ležela na střeše až do loňského 17. listopadu, kdy byla při originálním happeningu symbolicky spuštěna na lanech na zem a odvezena.
Celorepubliková generální stávka byla vyhlášena na pondělí 27. listopadu a až do poslední chvíle se nevědělo, jak se ke stávce postaví škodovácký strojírenský gigant, zda pustí zaměstnance ven z areálu. Na začátku generální stávky demonstrovalo na náměstí Republiky několik tisícovek obyvatel Plzně. Kolem druhé hodiny přivedl na náměstí další tisíce škodováků pozdější hejtman Plzeňského kraje a dnešní první náměstek hejtmanky Josef Bernard. Celkem se nakonec demonstrace zúčastnilo kolem 50 tisíc lidí.
Škodováci svojí účastní na demonstraci při generální stávce definitivně rozhodli, kam bude město směřovat. O dva dny později změnilo Federální shromáždění ČSSR Ústavu, zrušen byl článek o vedoucí úloze Komunistické strany Československa. Komunistický režim stojící na hliněných nohou se tak definitivně zhroutil.
Foto Radovan Kodera, Plze.eu, Richard Beneš, archiv Rolanda Ariase,
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
