Odborníci Správy informačních technologií města Plzně ve spolupráci s vědci z Regionálního inovačního centra elektrotechniky při Fakultě elektrotechnické Západočeské univerzity vyvinuli požární senzory umístitelné pomocí dronů v místě krizové události. Senzory dokáží měřit teplotu, vlhkost nebo hodnoty nebezpečných látek i jejich šíření. Hasičům mohou pomoci především ve špatně dostupném terénu efektivně zvládnout krizovou situaci. Senzory jsou v prototypu a v současné době prochází testováním.
„Město Plzeň se stává lídrem v oblasti práce s drony, jejich využití, ale i při vývoji různých technologií a aplikací s nimi spojených. Naše snaha se orientuje hlavně tam, kde mohou bezpilotní letadla pomáhat složkám IZS chránit životy. A toto je jeden z dalších skvělých nových projektů,“ uvedl primátor města Plzně Martin Baxa. Ten se dnes zúčastnil tiskové konference k představení projektu. Z vedení města byl přítomen také radní pro oblast podpory podnikání a Smart Cities Vlastimil Gola.
„Autonomní senzorová jednotka je pomocí dronu umístěna do oblasti, kde je potřeba měřit stanovené parametry, ať už jde o teplotu, vlhkost, nebo toxické látky. Po dopadu na zem se aktivuje, tedy začne snímat stanovené údaje a vysílat informace prostřednictvím IoT sítě LoRaWan do aplikace v tabletu velitele zásahu,“ popsal fungování senzorových jednotek projektový manažer z výzkumného centra RICE FEL Petr Kašpar.
Senzory shozené dronem v místě výbuchu, požáru nebo jiné krizové události mohou hasičům okamžitě poskytnout informace důležité pro efektivní zvládnutí situace. „V danou chvíli máme k dispozici on-line údaje o výskytu či šíření nebezpečných látek v oblasti. To může napomoci k efektivnímu rozmístění sil a prostředků při likvidaci mimořádné události,“ řekl Michal Pathy, velitel požární stanice Plzeň-Košutka.
„Požární senzorika je po chytrém hasičském obleku nebo chytrých rukavicích další z řady inovací, jimiž fakulta elektrotechnická přispívá k efektivitě práce hasičů nebo k jejich bezpečnosti. Toto zaměření se dokonce stává jedním z profilových témat Západočeské univerzity, které jí přináší celosvětový ohlas,“ doplnil rektor ZČU Miroslav Holeček.
Senzorové jednotky jsou autonomní, mají svůj zdroj energie, tedy akumulátor, který napájí řídicí elektroniku, umístěnou v těle jednotky. V ocasní části jednotky se nacházejí senzory pro měření. „Systém je postaven jako skládačka tak, aby byl co nejvíce univerzální. Jednotky můžeme osadit senzory teploty, vlhkosti, čpavku, radioaktivity a jiných toxických nebo výbušných látek,“ vysvětlil Petr Kašpar.
Senzorové jednotky se dají použít vícekrát. „Po skončení zásahu známe GPS souřadnice senzorových jednotek a dokážeme je vzdáleně přepnout do takzvaného režimu sběru, kdy začnou vysílat zvukový světelný signál, takže je pak snadno najdeme,“ popsal Luděk Šantora, ředitel SITMP. Upozornil, že podle stávající civilní legislativy je zakázáno z dronu shazovat jakékoliv předměty. „Toto specifické zařízení je připraveno pouze pro hasičský záchranný sbor a bude nutné nastavit potřebná pravidla pro jeho bezpečné využití,“ dodal.
Senzorové jednotky jsou v současné době ve stádiu prototypu, který odborníci ze SITMP a vědci z RICE FEL ve spolupráci s hasiči testují. „Předpokládáme, že v budoucnu dojde k miniaturizaci senzorových jednotek, která umožní, aby jeden dron dokázal roznést místo aktuálních devíti jednotek třeba dvojnásobný počet,“ dodal programátor a hardwarový specialista Matouš Bolek ze SITMP, který měl v projektu na starosti především mechanické a konstrukční prvky.
Scénáře na testování senzorových jednotek už mají zástupci spolupracujících organizací připravené. Má jít například o zásah v okolí pivovaru Plzeňský Prazdroj, kde by došlo k úniku čpavku, který se v pivovaru používá pro chlazení. V blízkosti pivovaru se nachází fotbalový stadion a nákupní centrum, tedy místa s vysokou koncentrací lidí. V případě havárie by senzorové jednotky rozmístěné pomocí dronů zajistily rychlé měření hodnot čpavku i předání informace jednotkám IZS.
