Čtvrtek 6. 8. 2026 | Svátek má Oldřiška
Dnes, 06:31
Od slavné šumavské hájovny v zaniklé obci Pustina nad Dobrou Vodou u Hartmanic zmizelo pamětní prkno legendárního lékaře Zdeňka Kostroucha. V bývalé knížecí hájovně ordinoval a bydlel až do své smrti. Na sociálních sítích lidé okamžitě začali bouřlivě diskutovat o údajném odcizení pamětního prkna připomínajícího lékaře, který za svými pacienty jezdil na koni. Skutečnost je ale úplně jiná.
Pamětní prkno připomínající lékaře Zdeňka Kostroucha naštěstí neodcizil žádný vandal ani zloděj. Není tedy ztracené. „Odvezl ho koncem července jeho zhotovitel, provede na něm nezbytné opravy a vrátí ho zpět co nejdříve. Prosím, nesnažte se ho nějak ‚vylepšovat‘. V minulosti tam někdo přibil umělou květinu přímo na prkno. Zhotovitel ho vytvořil na vlastní náklady jako vzpomínku na tuto šumavskou legendu,“ informuje všechny příznivce Šumavy Jana Jahodová, aby zabránila dalším spekulacím a šíření nepravdivých informací.
Lékař Zdeněk Kostrouch, který žil v hájovně na Pustině, byl známý tím, že za svými pacienty jezdil do širokého okolí na koni. Hostem v kdysi výstavním objektu býval i prezident Edvard Beneš. Dnes se už jen čeká, kdy opuštěný dům v žalostném stavu definitivně podlehne přírodním živlům a zřítí se k zemi. Z kdysi luxusní hájovny zůstala jen ruina pokrytá graffiti. Objekt je volně přístupný a není oplocen. Nachází se přibližně dva kilometry od vyhlášené restaurace a penzionu Chata Rovina. Majitelkou hájovny je Eliška Hašková-Coolidge.
Pamětní prkno se nachází jen několik metrů od hájovny. Lidé k němu nosí květiny i svíčky. Je vidět, že o toto pietní místo na Pustině někdo s láskou pečuje.
Hájovna v klasicistním stylu byla postavena přibližně na začátku 19. století. Tehdy byla součástí dnes již dávno zaniklé sklářské osady Pustina. Z původních devíti domů osady už zbyla jen zdevastovaná hájovna a rozpadající se přilehlé hospodářské budovy. Před jednou z nich se nachází malá vodní nádrž s pokroucenými stromy, která by mohla sloužit jako kulisa pro natáčení hororu. Dnes už se můžeme jen domnívat, na kterých místech stály zbývající obytné domy.
Za první republiky patřila hájovna významnému bankéři Františku Haškovi, s nímž tam jezdil i prezident Edvard Beneš. Bankéře za války popravili nacisté a jeho syn Josef po roce 1948 odešel do USA. Později se tam dostala i jeho rodina, včetně dcery Elišky, která předtím na Šumavě i v této hájovně často pobývala u své šumavské babičky. V USA se Eliška Hašková stala ředitelkou Kanceláře prezidentských zpráv a sekretářkou pěti amerických prezidentů v Bílém domě. V 90. letech minulého století se vrátila do Česka. A právě Eliška Hašková–Coolidge je současnou majitelkou zničené hájovny.
O tom, že majitelkou objektu je bývalá sekretářka amerických prezidentů, se ostatně dozví každý, kdo vstoupí dovnitř. V několika zdemolovaných místnostech i ve vstupní chodbě jsou na zdech nápisy, že za současný stav hájovny nese odpovědnost právě ona jako majitelka a že dům nedokázala opravit, přestože to původně avizovala. Na její obhajobu je ale třeba dodat, že v době, kdy hájovnu získala zpět do svého majetku, byla už velmi poškozená. Zpočátku se snažila zachránit místo posvátné pro její rodinu. Objekt se však nachází na zcela odlehlém místě a bohužel se opakovaně stával terčem vandalů.
Jednoznačně nejslavnějším obyvatelem knížecí hájovny byl ovšem od roku 1964 do roku 1993 šumavský lékař Zdeněk Kostrouch. Ten díky svým konexím objekt zachránil před demolicí, přestože ležel na území vojenského újezdu Dobrá Voda. Do již tehdy zchátralé hájovny se nastěhoval se svou tehdejší manželkou. Doktor na Pustině zřídil hospodářství, uvnitř nechyběla knihovna a jeden z pokojů byl vybaven starožitným nábytkem. Legendárním se doktor Kostrouch stal tím, že objížděl své pacienty na koni. Zvíře považoval v horách za nejspolehlivější dopravní prostředek a dával mu přednost před automobilem.
Lékaře později jeho manželka opustila a v hájovně začal žít se svou zdravotní sestřičkou. Tu později vystřídala další partnerka a nastala nejčernější doba i pro samotnou hájovnu. Na sklonku života už totiž doktor Kostrouch bohužel žil poněkud „poustevnickým“ stylem a holdoval alkoholu. Zemřel v roce 1993 ve věku 71 let. Dům dál chátral a pustl. Jeden čas tam hospodařila velmi svérázná poslední partnerka šumavského doktora, která svým přístupem místu zasadila poslední ránu. Když potom hájovnu získala v restituci zpět zmíněná Eliška Hašková–Coolidge, šlo už pouze o ruinu.
V přízemí domu je několik zdevastovaných místností, včetně prádelny. Můžeme se jen domnívat, jaký účel jednotlivé místnosti původně měly. V jedné z nich měl doktor malou ordinaci. Když bylo ještě možné vystoupat do patra, procházelo se v mezipatře kolem zbytků toalety. Nahoře pak bylo několik netradičně členěných místností. Ta prostřední měla výstup na balkon, který byl umístěn uprostřed průčelí budovy. Dnes už samozřejmě balkon chybí. V některých pokojích jsou dodnes patrné zbytky původní malby na zdech. Zdobily je obrázky malých jelenů i další šumavské motivy. Podlaha je v patře z větší části vytrhaná. Pro větší bezpečnost bylo lepší chodit pouze po trámech. Z původního zařízení už nezbylo vůbec nic. Vandalové rozbili dokonce i záchodovou mísu. Za povšimnutí stojí také velmi chladný sklep, který je trvale zatopený vodou.
Na někoho působí návštěva bývalé slavné hájovny romanticky, na jiného nesmírně depresivně až hororově. V každém případě jde o skutečně silný zážitek. Jen málokteré místo na Šumavě v sobě ukrývá tolik historie, lidských osudů i tajemství jako opuštěná hájovna na Pustině.
Sobota, 6. ledna 2024, 07:02
S umrlčími prkny se můžete na svých toulkách Šumavou a Bavorského lesa potkat ještě dnes. První návštěvníky Šumavy ale tato poněkud morbidní funerální památka děsila. V dobách staré Šumavy ale měla umrlčí prkna ryze praktický účel a mnozí nebožtíci...
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
