Počasí dnes3,5 °C, zítra3 °C
Sobota 15. března 2025  |  Svátek má Ida
Bez reklam

Morbidní šumavská umrlčí prkna totenbrett děsila první turisty. Nebožtíci na nich zůstávali ležet i celou zimu

Autoři | Foto Richard Beneš. Se svolením Zdeňka Roučky | Zdroj 100 zajímavostí ze staré Šumavy z nakladatelství Starý most

S umrlčími prkny se můžete na svých toulkách Šumavou a Bavorského lesa potkat ještě dnes. První návštěvníky Šumavy ale tato poněkud morbidní funerální památka děsila. V dobách staré Šumavy ale měla umrlčí prkna ryze praktický účel a mnozí nebožtíci na nich leželi třeba celou zimu. Většina starých originálních umrlčích prken skončila v muzeích nebo se rozpadla. Současná umrlčí prkna už slouží spíše jen jako vzpomínka na známé a významné obyvatele.

Mrtví se v oblasti centrální Šumavy ukládali na umrlčí prkna, (německy zvaná totenbrett), ještě začátkem 20. století. Ještě v 17. století se nepohřbívalo do rakví. Zesnulí se jen zabalili do plátna. Na hřbitovech se praktikovala rakev s otevíracím dnem. Příbuzní ustrojeného a zabaleného nebožtíka dopravili na hřbitov na prkně a následně ho umístili do rakve. Po obřadu se ale dno rakve uvolnilo a tělo zůstalo v hrobě. Rakev pak dostala nové dno a byla připravena k dalšímu použití. Samotné umrlčí prkno si pozůstalí odnesli domů.

Někdy se prkno umístilo na rozcestí či jiná veřejná místa. Ta se často nacházela v okolí kapliček či božích muk. Prkna byla i v blízkosti obydlí, kde dotyčná osoba bydlela nebo u cesty, kudy třeba často procházela. Prkno bylo v dolní části přiostřené a pak se jednoduše vrazilo do země. Někteří prozíravější obyvatelé si prkna nechali zhotovit ještě za svého života a podle svého vkusu si je také vyzdobili různými nápisy nebo obrázky související s jejich životem. 

Na řadě míst byla umlčí prkna postupně vztyčena do řady. Daly se tak z nich díky nápisům vyčíst i osudy celých rodin. Umrlčí prkna ovšem plnil i funkci informační. Sloužila i jako orientační cedule, neboť nápisy na nich uváděly jméno nejbližšího dvorce či místa. Umrlčí prkna se postupem let působením přírodních vlivů rozpadla. Tradovalo se, že duše mrtvého dojde klidu a očistí teprve poté, až se toto prkno úplně rozpadne. Na mnoha místech už ležela popadaná, různě rozházená, ale rozhodně nešlo ze strany pozůstalých o nějakou neúctu. Ale působilo to určitě strašidelně. Podle legend by prý velmi špatně dopadl každý, kdo by tato prkna přemístil nebo ukradl! I proto zůstávala nedotknuta. 

První návštěvníky Šumavy umrlčí prkna opravdu děsila

Jak vlastně takové umrlčí prkno vypadalo? Nějaká prkna měl u své chalupy každý hospodář. A když zemřel někdo z členů rodiny, vybralo se prkno o vhodné velikosti. A než na něj nebožtíka uložili, vyřezal někdo do prkna třeba tři křížky. Po pohřbu se pak prkno mohlo pestře pomalovat, ozdobit symboly smrti. Nechybělo samozřejmě jméno nebožtíka a údaje o jeho narození i úmrtí, ale ani různé veršovánky připomínající povahu a životní pouť zemřelého nebo prosba o otčenáš za duši nebožtíka.

Totenbrett byly osobité památky na mrtvé. „Na neznalé návštěvníky z vnitrozemí, kteří přijížděli na Šumavu jako první turisté vlakem po roce 1877, působila „prkna na mrtvoly“ morbidním a strašidelným dojmem. Nebyli schopni to úplně pochopit, když přijížděli z civilizace,“ říká plzeňský publicista a badatel Zdeněk Roučka, autor publikací Tenkrát na Šumavě, Předválečnou Šumavou a Šumava Karla Klostermanna. A použil citaci právě tohoto slavného šumavského spisovatele. „Zdá se nám jako by zbytky rakve byly po celé krajině roztroušeny. Jak se tato prkna dostala až sem? A proč se tu povalují kolem cesty a zbůhdarma hnijí? Několik se jich už rozpadá. Panuje tu starý dobrý zvyk odkládat umrlčí prkna, na kterých leželi nebožtíci, kolem cesty. A tam pak leží, dokud se nerozpadnou. Jakési memento mori kolemjdoucím. Lidé si většinou pamatují, kdo na nich ležel. Mlčky se pokřižují a jdou dál. Nikoho nenapadne, aby prkna odnesl. Byl by to zlý, rouhačský čin.“

„Je třeba uvědomit si jednu důležitou věc. Drsné šumavské zimy a velká vzdálenost od hřbitovů znemožňovala provedení pohřbu. V letních měsících takový obřad trval celý den. Kostel byl někdy vzdálen i pět hodin chůze. Což bylo v zimě téměř nemožné. Neexistovaly jako dnes protažené cesty. Osady byly na dlouhé týdny odříznuty od okolního světa. Pohřbívat do země nebylo možné ani vzhledem k promrzlé půdě. V zimě byl proto nebožtík zabalený v plátně položen na umrlčí prkno do studené komory, kde zmrzlý na kost ležel i několik týdnů. Stejný postup s dočasným uložením zesnulého se vzhledem k odloučení mnoha osad uplatňoval i během roku,“ říká Zdeněk Roučka.

Kde najdete umrlčí prkna? 

Umrlčí prkna z české části Šumavy postupně zmizela. Poslední dvě prkna, která dosud stojí na původním místě, lze spatřit u cesty z Kochánova u Hartmanic k samotě Sova. Tato prkna pocházejí z roku 1936 a 1939. Novější prkna jsou k vidění například na vrcholu německé hory Falkenstein nedaleko Bavorské Železné Rudy. Jednalo se zejména o zvyk německých obyvatel z česko-německého pomezí Šumavy. Na německé straně hranice se ale stále ještě dochovala celá řada umrlčích prken, nejvíce v oblasti kolem bavorského Regenu a Viechtachu nedaleko od českých hranic.

Patrně nejnovější, ale v tomto případě už jen symbolické umrlčí prkno na české straně Šumavy připomíná osobu Emila Kintzla, proslulého Krále Zmizelé Šumavy. Propagátor Šumavy, pedagog, spisovatel, trenér a člen Horské služby zemřel na následky pádu při lyžování v březnu roku 2022. Umrlčí prkno Emila Kintzla najdete na vrcholku hraniční hory Svaroh hned vedle trosek zničené Juránkovy chaty. Tato současná prkna ale slouží spíše jako forma pomníku a pocta různým osobnostem.

Jiné takové moderní umrlčí prkno stojí u zdevastované bývalé knížecí hájovny v zaniklé obci Pustina nad Dobrou Vodou u Hartmanic. A je připomínkou na legendárního šumavského lékaře Zdeňka Kostroucha. Další umrlčí prkno se nachází v údolí u Brčálníku u cesty v místech nedaleko od bývalé skautské osady Dakota. Jde o prkno skautského vůdce Šedého Vlka. Tuto přezdívku nosil Antonín Šefčík, který zde v srpnu 1969 zemřel při cestě na železniční zastávku.

FOTOGALERIE: Šumavská umrlčí prkna

Pátek, 5. ledna 2024, 17:13

FOTOGALERIE: Šumavská umrlčí prkna
FOTOGALERIE: Šumavská umrlčí prkna

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky umrlčí prkna, funerální památka, totenbrett, pohřbívání mrtvých, šumavská umrlčí prkna

Morbidní šumavská umrlčí prkna totenbrett děsila první turisty. Nebožtíci na nich zůstávali ležet i celou zimu  |  Společnost  |  Zprávy  |  Plzeňská Drbna - zprávy z Plzně a okolí

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.