Sobota 11. 4. 2026 | Svátek má Izabela
Dnes, 12:02
Život Marty Charvátové by vydal na několik románů. Narodila se v roce 1926 na Slovensku, které se stalo satelitem nacistického Německa. Jako židovská dívka tak musela čelit perzekucím. Vyhodili ji ze školy, nesměla chodit ani do parku nebo do kina. Vše vygradovalo v úprk z rodného města, až se nakonec s rodinou skrývala v lesním bunkru. Nakonec byli prozrazeni a deportováni do koncentračního tábora Ravensbrück. Právě holokaust ji připravil o dvanáct jejích blízkých. Osud ji nakonec zavedl do Plzně, kde se usadila a kde právě oslavila své sté narozeniny.
Marta se narodila v Trnavě na Slovensku do židovské rodiny. Její otec působil jako správce lihovaru, maminka se starala o domácnost. Oba pocházeli z početných rodin a každý z nich měl další čtyři sourozence. Už jako malá holka se ale setkávala s nenávistí, kdy na ni ostatní děti křičely, že je špinavá Židovka.
Situace se rapidně zhoršila v roce 1939, kdy vznikla Slovenská republika. Fungovala jako satelit Německa, což dokazuje takzvaná ochranná smlouva, v níž se Bratislava zavázala provádět zahraniční politiku v úzké shodě s Německem. Oddanost Německu se projevila i přijetím protižidovských zákonů.
„Jednoho dne mi řekla kantorka: Marta, je mi líto, ale už k nám nemůžeš chodit do školy. Tak my jsme nesměli chodit do školy, do parku, do kina, na koupaliště, na žádná veřejná místa. Protože jsme byli špinaví, smradlaví Židé,“ vzpomínala Marta Charvátová pro Paměť národa, kde si můžete přečíst celý její příběh.
Rodina se nakonec musela přestěhovat a dočasně se usadila v Novém Městě nad Váhom, kde otec získal práci jako správce lihovaru. Zároveň se spřátelil s majitelem podniku a přesvědčil ho, aby v lesích u vesnice Kálnice vybudoval bunkr, kam by se v případě ohrožení mohli uchýlit. Ta chvíle přišla, když Němci začali potlačovat Slovenské národní povstání. V úkrytu našla útočiště celá Marty rodina. Celkem tam strávili asi dva měsíce.
Nakonec byli prozrazeni a deportováni do koncentračního tábora Ravensbrück. Právě holokaust připravil Martu o dvanáct jejích blízkých, včetně bratra Osvadla, který zemřel na pochodu smrti z koncentračního tábora Sachsenhausen. Po osvobození americkou armádou se Marta dostala do Plzně, do Měšťanské besedy, která tehdy sloužila jako shromaždiště pro navrátilce z koncentračních táborů. Její kroky pak vedly zpět na Slovensko, kde se seznámila se svým budoucím manželem, který tam byl na vojně. Osud tomu ale chtěl, že společně nakonec zakotvili opět v západočeské metrpoli.
„Žila na Borech, v Boettingerově ulici, a mnozí si ji dodnes možná pamatují jako milou a usměvavou vedoucí drogerie na Slovanech u náměstí Milady Horákové. Dnes už jí zdraví neslouží jako dřív, ale setkání s touto milou a sympatickou dámou bylo velmi příjemné. A jak sama říkala – v životě měla i velké štěstí,“ prozradila mluvčí centrálního obvodu Michaela Adámková. Právě zástupci radnice přišli paní Martě poblahopřát k jubileu.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
Této ženě by se měl klást.prezident komunista. Je odporné jak se on neštítí předávat ocenění disidentúm a už vůbec je divné že tito jeho /mjloday/přijímají a ještě se ukloni rozvedcikovi.
