Armádní Mi-24 se před 40 lety zřítil na Šumavě při honičce s nepřátelským vrtulníkem

Co nehodě předcházelo? Šlo o poměřování sil a provokace na obou stranách československé i německé hranice. Podle informací webu leteckabadatelna.cz považovali mnozí američtí piloti sloužící na německých základnách za nudné pouze kopírovat státní hranici na bavorské straně. Občas se stalo, že americké Cobry nízkým letem pronikly až na území ČSSR, někdy i několik kilometrů za železnou oponu. Než na tuto provokaci zareagovaly stroje naší armády, byli američtí piloti zpátky v Bavorsku. Cílem ale bylo také prověřit reakci čs. protivzdušné obrany. Podobné výlety k sousedům ovšem podnikala i naše ČSLA.

I z těchto důvodů byly v roce 1984 dva vrtulníky 11. vrtulníkové letky z letiště Plzeň-Bory začleněny do systému PVOS a trvale dislokovány na ploše Zhůří, kde držely pohotovost od východu do západu slunce.

Vzájemné honičky obvykle končily tak, že vrtulníky letěly rovnoběžně s hranicí. Při této hře došlo i k tragické nehodě 12. září 1985. Na provokaci americké Cobry (některé zdroje uvádějí, že šlo o francouzský vrtulník Alouette s německým pilotem) zareagoval vrtulník Mi-24D s posádkou: kpt. Štefan Tóth, pilot-operátor por. Petr Horák a palubní technik npor. Jaromír Melíšek. Vrtulník odstartoval v 15:23 z plochy Zhůří, vzdálené asi 15 km od hranice. Nedaleko hory Poledník se setkal s nepřátelským vrtulníkem, který po krátké honičce, kdy těsně kopíroval státní hranici, přešel do režimu visení.

Pro lehký vrtulník byl tento manévr v nadmořské výšce 1300 metrů hračkou. Pro těžký Mi-24 s hmotností přes 11 tun to však byla katastrofa. Ani na plný výkon stroj nedokázal udržet výšku a začal se stáčet doleva. V pomalém klesání dopadl do lesa, narazil přídí do země a částečně se převrátil. Zatímco pilot-operátor a palubní technik přežili nehodu téměř bez úhony, pilot byl po úderu do hlavy v bezvědomí a jeho kolegové ho dlouho nedokázali z trosek vyprostit.

Půl hodiny po havárii začala po vrtulníku pátrat posádka druhého stroje ze Zhůří. Místo nehody našli po 52 minutách. Když se pilot zavěsil nad zříceným vrtulníkem, málem dopadl stejně – i tentokrát se stroj začal propadat. Klesání se naštěstí podařilo zastavit jen pár metrů nad korunami stromů díky razantnímu manévru. Zraněného pilota z havyrovaného vrtulníku pak ošetřil vojenský lékař. Ten k troskám dorazil z Prášil více než hodinu po události. Kapitán zříceného stroje musel kvůli následkům zranění odejít do invalidního důchodu.

Na nehodu reagovala armáda celou řadou opatření. Velení zakázalo snižovat ve vysokých nadmořských výškách rychlost pod 100 km/hod a používat takzvaný režim visení. Zároveň přikázalo vybavit posádky vrtulníků záchrannými radiostanicemi.