Obce žalují ministerstvo kvůli geologickému průzkumu lokalit pro jaderné úložiště

Na území Plzeňského kraje podalo žalobu všech deset obcí z oblasti Březový potok u Horažďovic na Klatovsku. Žaloba zahrnuje návrh na odkladný účinek zahájení průzkumných vrtů. Představitelé obcí v žalobách namítají především to, že ministerstvo při stanovení průzkumných území pro geologické práce nedostatečně zvážilo veřejné zájmy na ochraně vody, přírody i krajiny, možností udržitelného rozvoje dotčených obcí i pro další generace, ale žalují také nedostatečnou ochranu vlastnických práv.

„Důvodem pro tyto právní kroky je rovněž fakt, že jak ministerstvo, tak SÚRAO odmítly obcím poskytnout připravené projekty geologických prací. Ty tak v průběhu povolování vůbec nemohly ovlivnit potřebné podrobnosti plánovaných prací. Zvláště, když k nim patří i hluboké geologické vrty s reálnými negativními dopady do života blízkých obcí,“ informoval Zdeněk Souček, současný mluvčí mluvčí Platformy proti úložišti.

Mezi žalobními důvody samosprávy zmiňují i nedostatečně určený cíl prací. Urychlené schování nebezpečných odpadů pod zem nemusí být z dlouhodobého hlediska tím nejbezpečnějším, ale také ekonomickým řešením. Na druhou stranu zájmem České geologické služby jako příspěvkové organizace Ministerstva životního prostředí je podílet se na základě uzavřených smluv se SÚRAO na hodnocení výsledků naplánovaných geologických prací. Obce proto kritizují i podjatost rozhodování ministerstva v této věci.

Již vloni pak spolek Zdravý domov Vysočina s podporou obcí z lokality Horka a nyní také Platformy proti hlubinnému úložišti podal stížnost k výboru mezinárodní Aarhuské úmluvy z důvodu nedostatečných práv veřejnosti při rozhodování o úložišti, což je v rozporu s mezinárodními závazky.

„Všechny lokality podaly žaloby proti povolení geologických průzkumů. Nebyli jsme seznámeni s projekty geologických prací, SÚRAO bedlivě tajilo i konkrétní pozemky, kde by geologické vrty měly probíhat. Takto si rozhodně nepředstavujeme transparentní postup. A stále je z procesu zcela odstraněna široká veřejnost! Rychlé schování vysoce radioaktivních odpadů pod zem není podle obcí ani bezpečné, ani ekonomicky výhodné řešení. Už nyní se bavíme o navýšení z původních 111 miliard na 270 miliard korun a více,“ říká Zdeněk Souček.

„Předjímat důsledky žaloby a případné rozhodnutí soudu není v tuto chvíli z naší strany možné," řekla již dříve mluvčí Správy úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) Martina Bílá.

Vzdorují i obce z Plzeňského kraje

Firma GeoTec, s níž SÚRAO loni podepsala smlouvu na hydrogeologický monitoring, už před několika měsíci požádala obce i soukromníky o povolení vstupů na pozemky. „Usnesením zastupitelstva jsme to zamítli," uvedl starosta Chanovic Petr Čotek (Sdružení pro budoucnost). Podle něj tak rozhodly koordinovaně všechny obce lokality Březový potok v Plzeňském kraji.

„A občanům jsme na posledním protestním mítinku ve Velkém Boru na konci dubna doporučili, aby také nesouhlasili," řekl Čotek. Pokud vlastníci pozemků odmítnou firmu na pozemky pustit, obrátí se společnost podle starostů na krajský odbor životního prostředí. Podle Formana je otázkou, jestli průzkumné firmy půjdou do rizika, když bude žaloba a soud. Geologové zatím podle starostů v oblasti nejsou.