Dnes, 06:35
Řadu míst v Plzni pokryl ječmen myší. Ačkoli na první pohled nevypadá zrovna svěže, opak je pravdou. Právě tato rostlina nejlépe odolává vedrům a dlouhodobému suchu. Velký problém ovšem představuje pro psy. Takzvané osiny se jim mohou snadno dostat do uší, očí, nosu nebo se zabodnou do pacek. Pokud se na ně nepřijde včas, hrozí zvířatům bolestivý zánět.
„Stačila chvilka a má to všude na kožichu,“ podotýká jeden z pejskařů, který v ulici Zikmunda Wintra venčil svoji fenku. „Mám strach, aby se jí to nedostalo třeba do oka. Je zvědavá a všude čenichá. Snažím se jí od toho držet dál, ale ne vždy to jde. Je to tady teď skoro všude. Musíme chodit dál, kde je víc trávy a ne tohle“ doplnil.
A skutečně. Na některých místech městská zeleň připomíná spíše pole. Vysoké teploty a dlouhodobé sucho v půdě často způsobují, že mezi silnicí a chodníkem nic dlouho nevydrží. Daří se tam ale extrémně odolnému ječmeni, konkrétně jde o ječmen myší. Vyskytuje se i na Doubravce, Slovanech nebo na Borech.
„Můžeme potvrdit, že na řadě takzvaných rabátek, tedy na zatravněné ploše mezi chodníkem a komunikací, se v našem obvodě stále častěji objevují plevelné obiloviny. Nejedná se o záměr, ale o náletové rostliny, kterým se v městských podmínkách daří bohužel výrazně lépe než klasické trávě,“ potvrdil Plzeňské Drbně starosta centrálního městského obvodu David Procházka (ANO).
Zbavit se ječmene není snadné. V jiných městech přistoupili po seči ke strhnutí drnů a výsadbě rozmanitějších druhů rostlin. Kromě slunce škodí městské zeleni hlavně psi. Jejich moč okyseluje půdu a ničí méně odolné druhy. Důležitý je i čas kosení. Na jaře by mělo být intenzivnější. Naopak přes parná léta by se mělo kosit minimálně.
„Traviny ničí v současné době vysoké teploty, sucho i psí moč. Obvod zeleň upravuje vždy na jaře a na podzim, kdy se snaží běžnou trávu obnovovat,“ dodal Procházka. Zeleni také nepomáhá fakt, že si přes rabátka lidé zkracují cestu a ostatní rostliny zadupávaji.
Problém pro psy představují osiny neboli travní semínka obalená v ochranném obalu. Snadno se zapichují do kožichu a mohou se dostat i do tlapek. „Dávejte pozor, aby si váš miláček nezabodl tuhle osinu do svého tělíčka. Našemu Gimlíčkovi se zabodla při venčení do pacičky,“ varuje pejskaře například paní Blanka.
Před tímto problémem opakovaně varuje i Komora veterinárních lékařů ČR. „Osiny mohou do zvukovodu a potažmo i do středního ucha zanést různé nebezpečné bakteriální infekce a vážně poranit bubínek, proto je potřeba osinu co nejdříve odstranit. Osiny však nenavštěvují pouze psí zvukovody. Nemalá část z nich se dostává do organismu psa přes kůži – nejčastěji v oblasti meziprstí předních končetin, kde posléze způsobují hnisavé záněty a mohou cestovat po končetině dále do těla,“ varují veterináři.
Snad nejnebezpečnější jsou dýchací cesty. Najít osinu na těchto místech, a především ji úspěšně odstranit, bývá velmi obtížné. „Velmi vážná můžou být poranění očí, kdy osina dokáže proniknout rohovkou a dostává se tak hluboko do samotného oka,“ doplnili odborníci.
Podezření na osinu by měli majitelé mít vždy, když po venčení ve vysoké trávě nebo poli začne pes frkat, kašlat, třepe hlavou nebo si drbe ucho, začne si třít oko, které začne slzet nebo se objeví kulhání společně s rankou nebo bolestivým otokem mezi prsty.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám