Dnes, 08:31
Jedním z nejpamátnějších dnů v dějinách Plzně byl 15. červen 1945. Město poprvé od osvobození navštívil prezident Edvard Beneš. K návštěvě Plzně ho pozvali zástupci V. sboru americké armády a československého I. tankového sboru. V oficiálním doprovodu prezidenta tehdy nechyběl ani ministr národní obrany Ludvík Svoboda. Město Plzeň se stalo dějištěm vůbec největší americké vojenské přehlídky v osvobozené Evropě.
Prezident s doprovodem vyjížděl z Prahy. V 9:45 přijel na rusko-americkou demarkační linii v Rokycanech. Po uvítání a čestné salvě 21 dělových ran americké baterie dostal prezident jako doprovod ještě čestnou motorizovanou jednotku. Od demarkační linie prezidenta doprovázel genmjr. J.M. Devine, velitel 8. obrněné americké divize, která sídlila v Rokycanech. V Rokycanech čekalo na prezidenta zcela zaplněné náměstí. Prezident přednesl projev a pak pokračoval do Plzně.
Na hranicích města byla zřízena slavobrána s nápisem „Pravda vítězí“. Od hranic Plzně až do centra stály špalíry lidí. Mnozí lidé byli v plzeňském a chodském kroji. Na náměstí Republiky prezidenta přivítal u radnice primátor Plzně Josef Ulrich. Následoval zápis do pamětní knihy. Z radnice se prezident odebral na tribunu, která stála proti radniční budově. Náměstí bylo plné lidí.
Dobový tisk událost popisoval přesně takto: „Volání ‚Ať žije prezident Beneš!‘ splývalo v nepřetržitý hukot a do těchto pozdravů se mísila volání, jimiž lid provolával slávu Americe, americké armádě a volání, jež pozdravovalo Sovětský svaz, Stalina a Rudou armádu. Americká hudba zahrála fanfáry, jež hraje na oficiálních aktech vítání prezidenta USA. Prezidentovi republiky se hlásili velitelé čestných rot americké a československé armády. Prezident vykonal přehlídku těchto čestných oddílů.“
V 11:30 hodin začala největší americká vojenská přehlídka v Evropě. Téměř 9500 vojáků defilovalo napříč slavnostně vyzdobeným městem od Bor po Klatovské třídě přes sady Pětatřicátníků na náměstí Republiky a směrem na nábřeží. Přehlídku sledovaly desítky tisíc lidí z Plzně i z širokého okolí. Američané představili techniku, se kterou svedli vítězné boje při osvobozování západní Evropy. Obecenstvo nadšeným jásotem pozdravovalo jednotlivé útvary amerického vojska. Po slavnostním pochodu dekoroval prezident sedm amerických generálů a šest vyšších důstojníků V. sboru řádem Bílého lva s meči a Čs. válečným křížem 1939. Dalších 35 amerických důstojníků vyznamenal prezident Čs. válečným křížem 1939.
„Z dnešního hlediska je trochu podivné, že Beneš vyznamenal V. sbor, který byl vlastně převelen pod 3. armádu generála George Pattona až začátkem května, aby ji posílil v postupu ve směru na Plzeň. Zcela ale opomenul hlavní divize a jednotky XII. sboru, který nesl hlavní tíhu těch osvobozovacích bojů v dubnu 1945. Například XII. sbor, legendární 4. obrněnou divizi, 5. pěší a 90. pěší nebo 2. jízdní průzkumnou skupinu proslavenou operací Cowboy. Ten XII. sbor tam z nějakých důvodů vůbec nefiguroval,“ vysvětlil badatel a publicista Zdeněk Roučka, který se osvobozením dlouhodobě zabývá. Řád Bílého lva dostal Charles H. Noble, velitel průzkumu, který přijel do Plzně 6. května. Čs. válečný kříž 1939 dostal Percy H. Perkins, který podepisoval v Plzni kapitulaci.
Slavnostní akt byl zakončen hymnami. Potom prezident odjel otevřeným vozem bohatě vyzdobeným květinami do Měšťanské besedy na slavnostní oběd. Toho se zúčastnilo 100 osob z kruhu americké, československé i sovětské armády. Nechyběli oficiální činitelé města i okresu. Po obědě prezident opět odjel na náměstí před radnici, kde pronesl projev. Na radnici se pak uskutečnila recepce s účastí všech složek plzeňského občanského života.
„To nadšení lidí bylo tehdy úplně neuvěřitelné. Plzeň byla plná československých a amerických vlajek. Tato výzdoba se do města vlastně vrátila až v roce 1990, kdy se uskutečnily první porevoluční oslavy osvobození Plzně,“ doplnil Roučka.
Krátce před 17. hodinou odjel z Plzně prezident Beneš do Žinkov na jižním Plzeňsku. Plzeňské ulice byly opět plné nadšeně mávajících lidí. Na zámku v Žinkovech se potom prezident mimo jiné setkal s britským velvyslancem a se zástupci a veliteli 1. čs. tankového sboru.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám