Legendární šumavský přechod Modrý sloup by se mohl po téměř 80 letech zpřístupnit pro veřejnost už příští rok

„Já neslibuji, že to tak bude. Je potřeba celá řada povolovacích procesů. Naším jednoznačným cílem ale je, aby se tak stalo, a to nejlépe za rok touto dobou,“ řekl v pátek při své návštěvě Šumavy ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Připomněl, že úsilí o zpřístupnění Modrého sloupu trvá přes 20 let. „Zatím ještě nikdy nebyly tak dobré podmínky to udělat," konstatoval. Přechod by se mohl otevřít jako na německé straně od poloviny července do poloviny listopadu.

Otevření Modrého sloupu podpořil i při své lednové návštěvě Šumavy také prezident Petr Pavel. Podle něj by to pomohlo nejen šumavským obcím, ale i rozvoji kultivovaného turistického ruchu na Šumavě. „Máme tady necelých 30 kilometrů bez jediného přechodu, a to rozhodně 30 let po otevření hranic není naší dobrou vizitkou," řekl tehdy prezident Petr Pavel.

Cesta Luzenským údolím na Modrý sloup je zavřená téměř 80 let, jeho otevření momentálně brání studie vlivu na životní prostředí EIA z roku 2018, podle níž by otevření cesty a přechodu mělo výrazně negativní vliv na populaci tetřeva hlušce. Správci parku ale minulý týden zveřejnili výsledky monitoringu tetřeva, který se opakuje v parcích na obou stranách hranice zhruba každých pět let. Podle posledního zjišťování výzkumníci napočítali na Šumavě 867 tetřevů, což je o zhruba 250 zvířat více než v předchozím měření.

Správa parku už zadala nezávislému orgánu zpracování zjišťovacího řízení. Jeho výsledek by mohl mít park koncem listopadu, řekl ředitel parku Pavel Hubený. Nárůst počtu tetřevů podle něj ukazuje na stabilizaci jejich populace, což by mohlo mít pozitivní vliv na zjišťovací řízení. Řízení správcům parku řekne, jestli je potřeba zpracovat novou EIA, nebo ne. Může ale rovnou stanovit, že případné povolení vstupu v omezené době už nebude představovat významně negativní vliv na populaci tetřeva. „A mohli bychom to zapracovat do podmínek, které zjišťovací řízení řekne, do příslušných rozhodnutí, která budou definitivně otevírat tu cestu," řekl Pavel Hubený.

Park už dříve navrhl také kompenzační opatření pro případné otevření Modrého sloupu. „V nich se například nabízelo otevření cesty od 15. července do 15. listopadu jen v době od 10:00 do 17:00, kdy by podle odborníků z parku rušení turisty nemělo mít fatální vliv na populaci," řekl mluvčí parku Jan Dvořák. Jestli se přechod opravdu podaří otevřít už příští rok, bude kromě výsledků zjišťovacího řízení záležet také například na postoji některých aktivistů či spolků zaměřených na ochranu přírody, které v minulosti proti otevření přechodu vystupovaly.

Tetřev hlušec má na Šumavě především v oblasti Březníku, Špičníku, Blatného vrchu a v Podroklaní jedinou životaschopnou populaci ve střední a části západní Evropy. Je velmi citlivý na rušení po celý rok. Nejvíce ale v zimě, kdy se snaží přežít z minima potravy, na jaře při toku a hnízdění a pak začátkem léta, kdy vyvádí kuřata.

Na přechodu Modrý sloup stávala šibenice

Modrý sloup je dnes z české strany striktně nepřístupným místem. Dříve však po této cestě spojující dvě země vedla jedna z historických větví Zlaté stezky. Táhla se od Kašperských Hor přes Březník k hranici a pokračovala přes Walhäuser a Grafenau do Pasova. Na hraničním přechodu v srdci Šumavy stávala šibenice. Šibenice se skládala ze dvou kamenných sloupů s příčným trámem. Jeden ze sloupů stál na české a druhý na bavorské straně hranice. Na břevně se měli věšet provinilci. Mělo se jednat o lupiče, kteří na stezce přepadávali kupce a poutníky. Popraviště v 16. - 17. století podléhalo zemskému soudu na hradě Bärnstein u Grafenau.

Místo nedaleko Modrého sloupu dodnes německé mapy označují v překladu Na popravišti nebo Na spravedlnosti. Skutečnost tohoto popravčího místa je ale mnohem méně drastická a mnohem méně temná. Podle historičky Ingeborg Seyfertové prý nebyla šibenice nikdy použita k oběšení nějakého lupiče. Sloužila především pro výstrahu. Nedaleko Modrého sloupu býval „chlebový krám", do kterého jeden pekař z Grafenau dodával každý týden čerstvý chléb. Nebyla tam ale žádná obsluha. Kdo si chleba vzal, musel na místě nechat patřičný obnos. Kdo by to neudělal, mohl být na místě okamžitě pověšen.

Název Modrý sloup získalo místo na začátku 18. století, kdy se Bavorsko stalo v roce l806 královstvím a na hraniční přechod byl postaven modrobílý sloup. V bavorském nářečí se mu říkalo „blaue Säul'n", později se z toho stalo „blaue Säulen" (modré sloupy). Stezka vedoucí přes Modrý sloup však zpustla v 18. století, kdy se přestala využívat k obchodním účelům. Říkat se jí začalo Pašerácká cesta. Od 17. století až druhé světové války po trase Zlaté stezky přes Modrý sloup putovala při poutích procesí věřících z bavorské strany Šumavy na českou stranu.

Modrý sloup je z české strany celoročně uzavřený kvůli ochraně ohrožené populace tetřeva hlušce. Dostat se k němu můžete jen z Bavorska, když odbočíte u skleněné archy z Letní cesty, která vede od obce Waldhäuser na vrchol Luzného. Aktuálně se ale k přechodu Modrý sloup nedostanete ani z bavorské strany. U skleněné archy, vás totiž před vstupem na zarostlou a velmi tajemně vyhlížející prastarou cestu vedoucí k přechodu, zastaví zákazové cedule. Cesta je z německé strany uzavřena z důvodu ochrany tetřeva až k bývalému přechodu v době od 16. listopadu do 14. července!