Slavný vodopád Bílá strž zná určitě každý návštěvník Šumavy, protože jde o jeden z nejpopulárnějších turistických cílů. Ale znáte Lukášovy vodopády, které jsou neméně krásné? Nachází se jen nedaleko od vodopádu Bílá strž a davy turistů k nim rozhodně nemíří. Plzeňská Drbna vás tentokrát zve na výlet za zajímavými šumavskými vodopády. Další divoký klenot se nachází na německé straně Šumavy těsně za hranicí. Cestou k němu uvidíte i proslulý 1000 let starý strom!
Nenáročnou vycházku na Lukášovy vodopády můžete zahájit na parkovišti u mostu v Zadních Hamrech. U velké informační tabule s mapou se vydáte vpravo nahoru po Tolarské cestě do kopce. Půjdete asi kilometr směrem na poutní místo a bývalou osadu Křížkov. Čeká vás krásný výhled ho Úhlavského údolí, na Knížecí dvůr a na Hamry. Dojdete k místu s původními základy kaple vybudované v letech 1730 -1731. Kaple měla křížový půdorys a uvnitř byly tři rokokové oltáře. Brutálně a barbarsky pak byla krásná kaple zbořena v roce 1958. V základech je kamenná deska s erbem Krakovských z Kolovrat s letopočtem 1731. Vedle torza bývalé kaple byl vztyčen šest metrů vysoký dřevěný kříž.
Od poutního místa Křížkov bude dál pokračovat po Tolarské cestě asi 600 metrů. Lukášovy vodopády se pak nachází vpravo v lese. Musíte k nim sestoupit z prudkého svahu pár desítek metrů. Dva vodopády leží na bezejmenném potoce, který se pak dál vlévá do řeky Úhlavy. Někdy se uvádí informace, že jde o dva vodopády s výškou tři až čtyři metry. Ve skutečnosti se ale jedná o postupně na strmém toku potoka na sebe navazující kaskády. Žádná z nich ale jednotlivě obdobné výše nedosahuje. Ideální je místo navštívit po deštích, kdy se vodopády představí v celé své kráse.
Lukášovy vodopády najdete vzdušnou čarou asi jeden kilometr od známějšího vodopádu Bílá strž. Ten je nejvyšším vodopádem na české straně Šumavy. Leží se na středním toku Bílého potoka v nadmořské výšce 940 metrů na severovýchodních svazích Královského hvozdu, čtyři kilometry jihozápadně od Hojsovy Stráže. Jedná se o katastrální území Hamry na Šumavě. Bílý potok vytváří hluboce zaříznuté až kaňonovité údolí, které má esovitý tvar a potok v něm překonává četné skalní výchozy tvořící stupně, peřeje a nízké vodopády, jsou zde i obří hrnce vymodelované na kamenech v řečišti potoka. Vodopád tvoří několik stupňů a kaskád, celková výška dosahuje 13 metrů, nejvyšší stupeň měří sedm metrů.
Nedaleko od Bílé strže a Lukášových vodopádů je v lese ještě několik dalších vodopádů, například Jezerní vodopád, Suťový vodopád, dále pak vodopády Černý potok a Černá strž.
Naprosto nádherný vodopád uprostřed divokého pralesa Höllbachgspreng navštívíte těsně po překonání česko-německé hranice na přechodu v Železné Rudě – Alžbětíně. Nachází se na německé straně Šumavy, tady na území Bavorského lesa, pod vrcholem hory Sokolí kámen (Falkenstein 1315 m n. m.). Jako výchozí bod výletu si zvolte maličkou osadu Zwieslerwaldhaus. Ta je pouhých 11 kilometrů od hranice v Bavorské Železné Rudě ve směru na Zwiesel. Hlídejte si odbočku vlevo, která je dobře vyznačena. Ve Zwieslerwaldhaus je několik parkovišť, dvě hlavní jsou v létě bezplatná. A pak už stačí najít u parkoviště hlavní turistický ukazatel, na kterém jsou vyznačené trasy vedoucí nejen na vrcholek Falkensteinu, ale i na treky v okolí.
Vyberte si trasu značenou symbolem borůvky. Na ukazateli je uveden i vodopád na potoce Höllbach. Asi v polovině cesty narazíte vpravo na naprostý přírodní unikát. Upozorní vás na něj dřevěná informační tabule, kterou lze ovšem snadno přehlédnout. Pár metrů od cesty totiž roste legendární Alte Eibe (Starý tis). Jeho stáří je podle odborníků přes 1000 let. Fascinující prastarý strom přitom na první pohled ničím neudivuje. Od dalších stromů v okolí se vlastně odlišuje jen ulomenou špičkou. Každopádně setkání se Starým tisem je obrovský zážitek. Když se člověk zamyslí nad tím, kolik vichřic a sněhových bouří musel tento živý organismus na tomto místě zažít.
Sobota, 24. června 2023, 10:40
Stačí překonat na Šumavě česko-německou hranici v Železné Rudě - Alžbětíně, projedete Bavorskou Železnou Rudou a zažijete nezapomenutelné dobrodružství! Vedle toho, že vystoupáte na slavnou horu Sokolí kámen (Falkenstein 1315 m n. m.), vypravíte se...
Cesta dál vede až plavební nádrži na potoce Höllbach, kde se můžete občerstvit a pak už vás čeká několik stovek metrů stoupání až k samotnému vodopádu, lemovanému skalním masivem. Úzkou roklí se Höllbach řítí mezi rulovými skalami místy vysokými jako dům. Na severní hranici kraje klesá jako vodopád do hlubin. Překonat potok pod vodopádem suchou novou po kluzkých kamenech není úplně jednoduchá záležitost. Ale pokud jste dospěli až sem, určitě si divokou a romantickou soutěskou protáhněte pěší výlet až na samotný vrchol Falkensteinu. Počítejte s tím, že jde o náročnější trek.
Borůvková cesta na vrcholek Falkensteinu měří 8,6 km. Zpátky do výchozího bodu na parkovišti v Zwieslerwaldhaus můžete jít nejkratším možným způsobem po cestě značené symbolem tisu, dlouhá je pouhých 4,3 kilometru.
Foto Richard Beneš
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
