Neděle, 7. dubna 2024, 07:02
Skoro každý o něm slyšel a ale nikdo z běžných smrtelníků už ho dlouho neviděl na vlastní oči. Řeč není o Yettim nebo o bájné Čupakabře. Tentokrát jde o legendární šumavský česko-německý hraniční přechod Modrý sloup, který je už dlouhá léta uzavřený. Nachází se v sedle mezi Luzným a Špičníkem. A o jeho otevření se vedou nekonečné spory. Méně se však ví, že v minulosti stála u stezky na Modrém sloupu děsivá šibenice!
Modrý sloup je dnes z české strany striktně nepřístupným místem. Dříve však po této cestě spojující dvě země vedla jedna z historických větví Zlaté stezky. Táhla se od Kašperských Hor přes Březník k hranici a pokračovala přes Walhäuser a Grafenau do Pasova. Na hraničním přechodu v srdci Šumavy stávala šibenice. Šibenice se skládala ze dvou kamenných sloupů s příčným trámem. Jeden ze sloupů stál na české a druhý na bavorské straně hranice. Na břevně se měli věšet provinilci. Mělo se jednat o lupiče, kteří na stezce přepadávali kupce a poutníky. Popraviště v 16. - 17. století podléhalo zemskému soudu na hradě Bärnstein u Grafenau.
Místo nedaleko Modrého sloupu dodnes německé mapy označují v překladu Na popravišti nebo Na spravedlnosti. Skutečnost tohoto popravčího místa je ale mnohem méně drastická a mnohem méně temná. Podle historičky Ingeborg Seyfertové prý nebyla šibenice nikdy použita k oběšení nějakého lupiče. Sloužila především pro výstrahu. Nedaleko Modrého sloupu býval „chlebový krám", do kterého jeden pekař z Grafenau dodával každý týden čerstvý chléb. Nebyla tam ale žádná obsluha. Kdo si chleba vzal, musel na místě nechat patřičný obnos. Kdo by to neudělal, mohl být na místě okamžitě pověšen.
Název Modrý sloup získalo místo na začátku 18. století, kdy se Bavorsko stalo v roce l806 královstvím a na hraniční přechod byl postaven modrobílý sloup. V bavorském nářečí se mu říkalo „blaue Säul'n", později se z toho stalo „blaue Säulen" (modré sloupy). Stezka vedoucí přes Modrý sloup však zpustla v 18. století, kdy se přestala využívat k obchodním účelům. Říkat se jí začalo Pašerácká cesta. Od 17. století až druhé světové války po trase Zlaté stezky přes Modrý sloup putovala při poutích procesí věřících z bavorské strany Šumavy na českou stranu.
Modrý sloup je z české strany celoročně uzavřený kvůli ochraně ohrožené populace tetřeva hlušce. Dostat se k němu můžete jen z Bavorska, když odbočíte u skleněné archy z Letní cesty, která vede od obce Waldhäuser na vrchol Luzného. Aktuálně se ale k přechodu Modrý sloup nedostanete ani z bavorské strany. U skleněné archy, vás totiž před vstupem na zarostlou a velmi tajemně vyhlížející prastarou cestu vedoucí k přechodu, zastaví zákazové cedule. Cesta je z německé strany uzavřena z důvodu ochrany tetřeva až k bývalému přechodu v době od 16. listopadu do 14. července!
Od pádu Železné opony po roce 1989 se vedou zatím marné snahy o znovuotevření Modrého sloupu pro turisty. Naposledy se pro jeho otevření vyslovil i prezident Petr Pavel, během lednové návštěvy Šumavy při setkání s místními starosty a s vedením NP Šumava. Otevření Modrého sloupu pro turisty by podle slov prezidenta ČR pomohlo nejen šumavským obcím, ale i rozvoji kultivovaného turistického ruchu na Šumavě.
„Máme tady necelých 30 kilometrů bez jediného přechodu, a to rozhodně 30 let po otevření hranic není naší dobrou vizitkou," poznamenal prezident Petr Pavel. Cesta Luzenským údolím na česko-německý hraniční přechod Modrý sloup je zavřená téměř 80 let. Jeho otevření momentálně brání studie vlivu na životní prostředí EIA z roku 2018, podle níž by otevření cesty a přechodu mělo výrazně negativní vliv na populaci tetřeva hlušce.
Sobota, 6. dubna 2024, 08:40
Pro někoho úplně nejkrásnější, pro jiné jedna z nejkrásnějších šumavských hor. Taková je majestátní hora Luzný (německy Lusen) s charakteristickým kuželovitým vrcholkem, který tvoří nazelenalé obří žulové balvany. Luzný má nadmořskou výšku 1373...
Foto Richard Beneš
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
