Když před týdnem odchytila městská policie v Domažlicích extrémně vzácnou samici tetřeva hlušce v parku u tenisových kurtů, vyvolalo to pořádné pozdvižení. Zvířecí záchranáři samici následně vypustili do lesů u česko-německé hranice. Teď přišla zpráva z německého příhraničního města Cham. Stejná samice „emigrovala“ do Německa a špacírovala se po hřbitově mezi hroby.

Oblast Dlouhá skála na Domažlicku se stane přírodní rezervací. Návrh Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) už schválili domažličtí zastupitelé. Cílem je zachovat hodnotné lesní porosty a skalní útvary. Navíc půjde o ideální prostředí pro populaci tetřeva hlušce. Jako přírodní rezervace bude tato lokalita podléhat zpřísněnému režimu, návštěvníci například nebudou moci vstupovat mimo značené trasy.

Stačí vzít jednu fotopast, umístit ji naproti kořenové desce smrku pokáceného bouří a pak čekat. Vznikne tak naprosto úchvatné video. Je neuvěřitelné, kolik divokých zvířat se kolem tohoto jediného místa objeví. Fotopast zachytila vlka, rysa, tetřeva, jeleny, srnce, divočáky a celou řadu dalších divoce žijících tvorů. Video pochází z německé strany Šumavy, tedy z Bavorského lesa, a vzniklo těsně u našich hranic.

Kvůli dlouhodobé přítomnosti tetřeva je na území Šumavy přes deset procent nepřístupných míst z celé rozlohy národního parku. Tetřev hlušec patří jednoznačně mezi ikonické druhy Šumavy. Pro některé návštěvníky se ale stal nepřítelem. Aktuálně žije v národním parku zhruba 765 jedinců tetřeva a jejich populace se zvyšuje.

Ministerstvo životního prostředí rozhodlo, že pro otevření šumavské turistické trasy k hraničnímu přechodu Modrý sloup není třeba vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA). Stezka by se tak mohla otevřít ještě letos. Trasa k přechodu Modrý sloup vede Luzenským údolím a je zavřená téměř 80 let. V minulosti byla v nepřístupném pohraničním pásmu. V posledních letech na trasu nesměli lidé hlavně kvůli možnému ohrožení populace tetřeva hlušce.

Otevření cesty dosud nepřístupným Luzenským údolím k legendárnímu šumavskému hraničnímu přechodu Modrý sloup, by mělo pomoci prokázané a výrazné posílení populace chráněného tetřeva hlušce. Na otevření Modrého sloupu turistům se shoduje ministerstvo, veřejnost, zástupci krajů, místních samospráv i správa parku. Desítky let uzavřený Modrý sloup by se mohl zpřístupnit na čtyři měsíce už příští rok.

Skoro každý o něm slyšel a ale nikdo z běžných smrtelníků už ho dlouho neviděl na vlastní oči. Řeč není o Yettim nebo o bájné Čupakabře. Tentokrát jde o legendární šumavský česko-německý hraniční přechod Modrý sloup, který je už dlouhá léta uzavřený. Nachází se v sedle mezi Luzným a Špičníkem. A o jeho otevření se vedou nekonečné spory. Méně se však ví, že v minulosti stála u stezky na Modrém sloupu děsivá šibenice!

Omezení vstupu pro turisty začalo nově platit v centrální části území Národního parku Šumava. Jedná se o oblast přiléhající k hranici s Národním parkem Bavorský les, kde je jádro výskytu tetřeví populace. Tímto opatřením národní park zceluje plochu, ve které už klidové území existuje a je tak již desítky let z větší části veřejnosti nepřístupná. Turisté se teď mohou pohybovat od Pramenů Vltavy až po Plesnou pouze po značených turistických trasách.

Zpřístupnění legendárního hraničního přechodu Modrý sloup, propojující Březník a vrchol Luzného v Bavorském lese i Luzenské údolí je prý prioritou pro Národní park Šumava i pro tamní podnikatele. Uvedl to během své návštěvy Šumavy ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Na Modrý sloup lidé dlouhodobě nemohou. Cesta Luzenským údolím na hraniční přechod s Německem Modrý sloup je zavřena téměř 80 let. Otevřená by mohla být podobně jako na německé straně, tedy od poloviny července do poloviny listopadu.

Zatímco velikost tetřeví populace na Šumavě a v Bavorském lese se za posledních 30 let daří zvyšovat, kriticky ohrožena je naopak na stejném území populace tetřívka obecného. A hrozí velké nebezpečí, že za několik let u nás tetřívek zcela vyhyne. O nejohroženějších tvorech žijících na Šumavě jsme si povídali s Janem Dvořákem, mluvčím šumavského národního parku.